Na Boží hod

Svíčková na Boží hod a kachna na Štěpána. To prostě musí v naší rodině být. Neuvařit tyhle dobroty se rovná nedodržení tradice bramborového salátu na Štědrý večer. Takže u nás je jídelníček na svátky už předem jasný. Jenže.....takové obžerství musí být vyváženo nějakou tou aktivitou. Jenže, ano další jenže :) .....taky nemáte mezi svátky prakticky jediný den volný? Já si každý rok říkám, jak si to volno užiju a nakonec, když se povede jedno odpoledne bez návštěvy, provolávám sláva.  Ale abych to uvedla na pravou míru, návštěvy jsou to milé, vždyť to znáte.  S mnohými příbuznými se vidíme téměř jen o Vánocích a tak jsou nám společné chvilky vzácné a pořádně si je užíváme. A včera nám, naprosto nečekaně,  bohužel kvůli nemoci švagrové,  odpadla jedna návštěva. Na nic jsme tím pádem nečekali a vydali jsme se ven, na výlet do přírody.

 Bylo až neuvěřitelné,  že jsme venku během našeho výšlapu téměř nikoho nepotkali. Asi všichni sedí po těch návštěvách  :)  My se vypravili do malé obce Liblín a z ní pak na zříceninu hradu Libštejn. Celou cestu jsme šli po pěšině nebo turistické cestě, tak si to užívali i naši psi, kteří nemuseli být na vodítku. Max jako vždy běhal mezi jednotlivými členy rodiny a naháněl nás jako ovčácký pes dohromady. Je vždycky celý nesvůj, když se mu rozdělíme a on neví, s kým má jít :)

Byli jsme venku poměrně dlouho. To ticho, klid....naprosto úžasné! 

Mrzí mi, že na Havlovu skálu,  kde je nádherná vyhlídka na meandr kouzelné řeky Berounky, jsme se dostali až za velkého šera. Fotit už se moc nedalo, ale i tak, ten výhled byl až neskutečný. Budeme si tam muset vyrazit ještě jednou, v lepší hodinu a za lepšího počasí. To za tu cestu stojí.

A pro zajímavost.....takový pěkný strom jsme cestou míjeli.  Snad nám tím příroda nechtěla něco naznačit :)

Mějte krásné dny a užívejte si je jak nejlépe to jde.

Petra