Sousedské setkání II.

V zimě, před Vánoci, jsme se se sousedkou domluvili, že uspořádáme pro naší ulici setkání sousedů. Že už nás nebaví, jak se jen míjíme v autech a mávneme na pozdrav. Akce se tenkrát opravdu povedla a já jsem tu o ní psala i příspěvek, tady je.
 

Tento víkend jsme měli pokračování. Naše další setkání se tentokrát neslo pod hlavičkou plzeňské akce Evropský den sousedů, kterou město pořádá od roku 2014. V sobotu nebyla naše ulice jediná, kde si večer spolu sousedé sedli. Přihlášeno bylo celkem 58 ulic, setkání pořádala i komunitní centra a v neděli se konaly sousedské procházky - komentované procházky zajímavými místy jednotlivých čtvrtí města.

Večeře naší ulice byla opět skvělá. Z osmi domů přišli sousedé tentokrát ze sedmi, celkem se nás sešlo 25. To už je slušné číslo, co říkáte?!

Opět bylo co pít a jíst, každý přinesl něco jiného, tak jsme to měli i jako takový degustační večírek. I pro děti byla nějaká ta laskomina, na ně jsme nemohli zapomenout :) Od města jsme navíc dostali poukázku na nákup v hodnotě 400,- a pár plechovek piva. Chlapi se pak ještě domluvili a koupili si malý soudek, aby měli točené. A protože se tohle vše nedalo za jediný večer sníst a vypít, sešli jsme se nakonec ještě jednou, v neděli na oběd.

Je opravdu fajn, mít sousedy jako máme my. S některými máme opravdu kamarádský vztah, s ostatními víc než slušný. Nemáme v ulici nikoho, s kým by byly potíže. Moc si toho všichni vážíme, v takové ulici se pak prostě žije báječně.

Fotek pro vás mám jen pár......přeci jenom, ne každý touží po tom, aby byl někde na netu zveřejňován.
Aby nebyl příspěvek na fotky tak chudý, posílám vám pár kousků i z naší zahrady.....krásně to postupně vše roste a rozkvétá....

Sluníčko sklánějící se k západu nám umí s rostlinami krásně čarovat.

Už jsem dala ven i téměř všechny rostliny, co máme běžně doma....palma to má vyloženě ráda, ta má své letní místo na terase. Slunných dnů si užíváme prostě všichni.

Mějte se krásně a děkuji za vaší návštěvu i komentáře. Vždy mě moc potěší.

Petra
❤

Řezy BeBe

Dobrý den všem!

Zase za vámi jdu s jedním receptíkem, opět s takovou dobrou rychlovkou. Vlastně většina receptů, podle kterých vařím, peču a nakládám je jednoduchá. Patřím mezi ty zaměstnané ženy, které se vracejí domů až v pozdním odpoledni, v podvečer a na nějaké dlouhé vyvařování mám čas pouze o víkendu. A to si to pak umím i vychutnat. Ale všednodenní čas tomu nakloněn není a já taky ne. Takže, jednoduchý a rychlý recept je přesně to, co potřebuji.

Dnešní řezy navíc opustily náš domov sotva po ochutnání pár kousků. Syn je totiž nesl do školy pro maturitní komisi. Dnes je poslední den maturitních dní jeho třídy. Mají za sebou už písemné slohové práce, písemné a didaktické testy a první ústní zkoušky. Dnes je čekají poslední dvě. 

Jsem nervozní.....Určitě nejsem sama. Kolik rodičů asi teď, stejně jako já, čekají na zavolání nebo smsku? Ale pssst, navenek jsem před ním naprostý kliďas :) 

Ingredience:

4 balíčky BeBe sušenek

1 litr mléka

3 čokoládové pudinky

4 lžíce cukru krupice

1 smetana ke šlehání

2 zakysané smetany

cukr moučka

kousek čokolády na ozdobení

postup:

Na dno plechu si naskládejte sušenky, na ně nalijte uvařený horký pudink oslazený čtyřmi lžícemi cukru, rozetřete do roviny, na něj opět naskládejte sušenky a počkejte, až vychladne. Mezitím si ušlehejte smetanu, přidejte do ní zakysanky a moučkový cukr podle vaší chuti.  Smetanový krém natřete na sušenky a posypte strouhanou čokoládou a nechte v lednici uležet do druhého dne.

Variacím se meze nekladou, občas dělám řezy s tmavými sušenkami a vanilkovým pudinkem a nebo dvoupatrový, kde použiju pudinky oba a navíc jednu vrstvu sušenek.

Všem studentům přeji zdraví a pevné nervy. Ostatní už v životě nějak dopadne......

Mějte krásný den.

Petra

Ze zahrady s bezovou limonádou

Na zahradě teď trávím času hodně. Vlastně vyjma spánku téměř veškerý volný čas. Je to prostě balzám na duši... Ale co vám budu říkat, sami to znáte, jak je venku hezky :)

O víkendu jsem si udělala čas i na výrobu limonády z bezových květů. Dělala jsem ji prvně, ale vy ji asi budete znát. Pro ty, kdo ještě zkušenost nemají, zde je návod, jak jsem ji dělala já:

Ingredience:
4 litry vody
10 květů černého bezu
1-2 citróny (z půlky šťáva a druhou půlku na kolečka)
350 g cukru krupice (můžete dát i méně, sladká byla dost)
půl lžičky sušeného droždí

Vodu přivedeme k varu, do ještě vařící přidáme citrón a cukr. Později, do už pouze teplé, přidáme omyté květy bezu a droždí, které nám v limonádě zajistí trochu jemných bublinek. Zamícháme, uzavřeme a necháme 24 hodin odležet v pokojové teplotě.  Druhý den pak přecedíme přes plátýnko do lahví a dáme vychladit.
Je opravdu výborná! Určitě ještě příští víkend udělám další, než bude bez po květu.

I levandule se chystá :)

Krásný den,
Petra

Víno na druhou - nástěnka ze zátek od vína

Víno máme s manželem oba rádi. Já bílé, on raději červené. Máme to tak pěkně rozdělené. Kupujeme si ho jak v lahvích, tak ze sudu, a poslední rok i boxy. Ale nenechte se zmást, box není to samé co krabicové víno, i když to tak na první pohled může vypadat. Většinou jsou boxy po 3 a 5ti litrech (seženete ale třeba i 20ti litrové), mají ventilek na nalévání a hlavně mají uvnitř vak - bag. A to je to kouzlo. K vínu se nedostává žádný vzduch, když si naléváte. Vak se prostě jen vypouští a zmenšuje svůj objem. Víno tím pádem po otevření neoxiduje a zachovává si dlouhodobě své vlastnosti. Otevřené tak vydrží až 3 měsíce, aniž by muselo pro tak dlouho dobu být nějak navíc ošetřeno. Bag In Box, neboli BIB, je zároveň i moderním ekologickým obalem. Výroba obalu je méně energeticky náročná než výroba skleněné láhve a jednotlivé složky obalu lze recyklovat. A vzhledem k tomu, že i naši čeští a moravští vinaři do boxů víno stáčejí, dokonce i přívlastkové, po boxu saháme poslední dobou čím dál tím častěji.

Ale i klasické víno v láhvi se u nás doma pravidelně objevuje. A jelikož neustále přemýšlím, co a jak se dá ještě dál použít, recyklovat, korkové špunty - zátky si dávám stranou. Tyhle dostaly nový význam. Budou nositelem, držitelem mých vzpomínek, připomínek a vůbec dalších různých drobností, protože jsem si z nich vytvořila nástěnku do kanceláře.

 Nástěnka ze špuntů je lepená tavnou pistolí, každá zátka ke každé vedlejší. Nakonec jsou krajní zátky seříznuté tak, aby nástěnka tvořila kruh a nebyla po obvodě příliš hrbolatá. Je stažená po obvodě lepicí průmyslovou páskou, přes ni jsem nalepila pomocí oboustranné lepicí pásky stuhu a nakonec proužek juty.

Korkové zátky jsem letos použila i jinak. Bylinkám taky sluší :)

I naše Rozinka to pochvalovala :)

 Snad máte i vy pěkný konec pracovního týdne a můžete si večer posedět právě třeba i se sklenkou dobrého vína s rodinou a nebo přáteli.

Mějte hezký i nadcházející víkend.
Petra
❤

Mýdlohrátky

Mýdlaření je činnost, která mne moc zaujala. A vzhledem k tomu, že jsem člověk, který se rád podívá na věci do hloubky, našla jsem si kurz, který mne do tajů "vaření" mýdla zavede v trochu větší míře.

Konal se v pražských Lysolajích v mydlárně SAVON DE LISOLEIL u Anastázie, se kterou jsme se hned po počátečním úvodu do výroby mýdla pustili. Právě přesně takový kurz jsem hledala! Chtěla jsem si mýdlo i sama vytvořit, ne se jen dívat na to, jak ho lektorka dělá a nám o tom povídá. My jsme si vše sami vážili, míchali, sledovali fázi stabilní emulze i lehké stopy, čekali, kdy ta chvilka přijde a povídali si a ukazovali, jak kterou fázi bezpečně poznáme. 

Každá jsme si pak vybrala jak mýdlo obarvíme a jakými esenciálními oleji ovoníme. 

A když jsme měli mýdlo nalité ve formách a ty se vyhřívaly spolu s mýdlem v troubě, my měli čas na nezbytnou teorii. Něco z chemie, maličko i z fyziky, spoustu informací a taky tipy, kde další informace najít a jak se v nich orientovat.

Všechna mýdla jsou tentokrát z oleje olivového, kokosového a z kakaového a bambuckého másla.
 Mýdlo s černou micou je ovoněno esenciálním olejem z levandule a mandarinky, mýdlo s červenou micou je s vůní levandule a pomeranče.

Po pár hodinách teorie jsme mýdla zabalili do deky, aby nám nevystydla a vezli pěkně jako miminka domů. Druhý den přišlo na řadu měření PH, krájení a razítkování.

Kurz u Nasti byl skvělý a jsem ráda, že jsme ho absolvovali. Užila si ho se mnou i dcera. Byla jsem moc ráda, že na něj chtěla taky jít. Chvil strávených s ní a ještě k tomu tvořivých, těch si moc vážím. Ona je totiž báječná 💗

Krásné dny vám přeji,
Petra

Buchta s pudinkem

Krásný den všem!

Dnes jsem tu opět s jedním lety i strávníky prověřeným receptem. 

ingredience:

na těsto si připravte:
30 dkg cukru krupice
30 dkg polohrubé mouky
6 vajec
1 kypřicí prášek do pečiva
1,5 dcl oleje
1,5 dcl vody
2 lžíce kakaa

na pudinkovou náplň:
1 sáček vanilkového pudinku
1/2 litru mléka
2 lžíce cukru krupice

na polevu:
2 zakysané smetany
moučkový cukr
mletou skořici nebo čokoládu

Nejprve si uvařte klasický vanilkový pudink podle návodu na sáčku. Jestli nebudete mlsat během přípravy buchty, měl by vám stačit jeden. Já dělám rovnou dva, protože jak se u nás vaří pudink, najednou se to v kuchyni ochutnávači jen hemží :)
Pudink nechte za občasného míchání vychladnout tak, aby se na něm nevytvořil škraloup a mezi tím si připravte těsto:
vše kromě kakaa smíchejte metlou dohromady, vznikne řídké těsto. Dvě třetiny ho vlijte na plech s pečicím papírem. Do zbylé třetiny vmíchejte kakao a po lžících tmavé těsto ho lijte na bílé tak, aby bylo flekaté jako dalmatinek :) Po celé ploše pak lžičkou klademe pudink velikosti lískového oříšku. Pečeme na 170 °C. Mezi tím si v míse rozšlehejte zakysané smetany s moučkovým cukrem. Dávám cca 4 lžíce, ale záleží na vaší chuti. Smetanu pak nalijte na čerstvě vytaženou a horkou buchtu, rozetřete jí a posypte mletou skořicí nebo třeba nastrouhanou čokoládou.

Ideální je nechat buchtu opravdu odležet do druhého dne. Řídká smetana se stihne trochu vpít do těsta a buchta je pak mnohem lepší i se lépe servíruje.

Mějte se prima a díky za návštěvu :)

Petra

PS: taky u vás byl tak nádherný den?
❤

Mariánské Lázně podruhé.....

Být v "Mariánkách" a nejít se podívat na Zpívající fontánu, to by byl hřích. Letos jsme to zvládli několikrát. 

Jak za denního světla....

 .......tak pak i večer.....s osvětlením....

Je to zážitek. Měnící se osvětlení a tryskání vody podle hudby, podle jejích tónů, rytmů a dynamiky. Když znáte onu melodii, už čekáte, těšíte se, jak bude fontána spolu s písní gradovat.

Třeba jste ještě nikdy tu mariánskolázeňskou neviděli. Tak tady máte malou videoukázku, kterou jsem natočila:

Nevynechali jsme ani návštěvu parku miniatur Boheminium. Tam člověk procestuje během hodiny celou republiku. A zde opravdu platí "zlaté české ručičky".

Ty jednotlivé detaily jsou opravdu úžasné.  Prostě přesné kopie v měřítku 1:25.

Vedle Boheminia je i dančí obora.

A okolo města i spoustu romantických vyhlídek.

Byl to báječný prodloužený víkend. 

Mějte se krásně a díky za návštěvu zde, na blogu :)

Petra