čtvrtek 27. září 2018

Srdce od dětí


Tohle betonové srdce osázené sukulenty jsem dostala od mých dětí. Šly se mnou, když jsem se zastavila u výlohy květinářství a obdivovala jsem tu krásnou kombinaci. Za výkladem jich měli několik, různé tvary betonových květináčů, různé rostlinky....
A za pár dní jsem srdíčko dostala jako dárek. 
No řekněte, nejsou zlatí?  Ani netuší jakou radost mi udělaly. Dárkem samozřejmě ano, a velikou. Ale ještě větší tím jací jsou. Všímaví, empatičtí, dobrosrdeční..... Chtěly mě potěšit, udělat radost a to se jim víc než povedlo. 

♥️♥️




A co vy, milé blogerky a přátelé, máte už nějaké plány na nadcházející prodloužený víkend? U nás se koná několik akcí, ani jsme nevěděli, které navštívit. Nakonec ale možná zůstaneme i přes pěkné počasí doma. Chytli jsme nějakého bacila a kromě manžela všichni trochu poleháváme. Vy se mějte krásně a užívejte plnými doušky báječné podzimní dny.


Petra


pondělí 24. září 2018

Brambory v papiňáku

Brambory jako přílohu mám ze všeho nejraději. A tyhle papiňákové se u nás těší zvláštní oblibě :) Dokonce tak veliké, že si je občas uděláme samotné. Dietářky mne asi nepochválí, ale s chladnějším počasím snižujeme tak nějak automaticky četnost v létě tak oblíbených lehkých zeleninových salátů a trochu kaloričtejší příloha nám přijde vhod.  



Tak jestli máte chuť, pojďte je taky vyzkoušet. 

ingredience:
1 kilo brambor
100 g másla
větší cibule
sůl



 postup:
 brambory oloupeme a nakrájíme na silnější, asi tak půl centimetrové plátky. V papiňáku rozpustíme máslo a na něm lehce osmahneme cibuli nakrájenou na půl kolečka, tak, aby sotva začínala růžovět. Pak přidáme brambory, promícháme s máslem a cibulí a posolíme. Papiňák uzavřeme, počkáme až začne pískat a za 3-4 minut vypneme a necháme dojít. Čas je potřeba si vyzkoušet podle vašeho papiňáku i sporáku. Brambory se musí ke dnu lehce přichytit, aby dostaly tu správnou chuť i barvu, ale ne spálit. Po otevření je nabírejte nejlépe kovovou plochou obracečkou až ode dna.


Moc dobré jsou i s česnekem. 
Já je dělám vždy nadvakrát. Jedna várka je u nás doma prostě málo :)

Tak si nechte chutnat :)

Moc vás zdravím.

Petra




sobota 22. září 2018

Zahradničím

Včera večer se plzeňskem přehnala větrná smršť doprovázená bouřkou. Že se něco takového událo jsme zjistili vlastně až dnes ráno. Včerejší večer jsme totiž strávili s našimi dětmi v hospůdce na prima večeři. Oslavili jsme tak nástup syna na VŠ. Seděli jsme v sklepních prostorech a tak k nám zvuky z prudkého deště a vichřice vůbec nedolehly. Když jsme šli domů, byly už jen mokré chodníky. Ráno jsme teprve na zahradě viděli nepořádek a škody. Poházené konve na vodu, popadané květináče, polámané rostliny,  květiny .... Odnesl to bohužel i veliký vzpřímený muškát. Měl už na výšku i šířku určitě 80 cm. A vítr ho, ač jsem ho měla bambusovými tyčkami zajištěný, ulomil téměř celý. Zůstalo jen spodní patro. A tak jsem dnes tu ulomenou část řízkovala na příští rok. 






Muškátu mi bylo líto. Má krásné květy podobné růžičkám a celé léto kvetl jako o závod. I teď zahradu zdobil jako už málo co.... A bohužel, je pryč. 
Pak jsem si ale na netu přečetla, že včerejší bouřka si v Plzni nevyžádala jen materiální škody, ale zmařila i jeden lidský život. Blesk usmrtil člověka. Muže. Strašné pomyšlení, jak rychle se může v lidském osudu vše obrátit. Bez vašeho nebo někoho jiného  zavinění.... 
Jestli máte vedle sebe teď někoho, koho máte rádi, chytněte ho za ruku, řekněte mu, že jste s ním rádi, že jste s ním šťastni.... Važme si chvil se svými blízkými. 

♥️

Mějte se moc hezky, Petra.

úterý 18. září 2018

Podzim v Alpinu

Moc vás všechny opět zdravím!

Léto je za námi, horké počasí už taky a my si užíváme období babího léta. Takové počasí, jaké je v posledních dnech, mám úplně nejraději. Spoustu sluníčka, teplo, ale ne horko. I to slunce už má trochu jiné tóny, všimli jste si? Takové teplé, měkké....  Prostě podzimní :)


Na podzim se v Plzni pravidelně koná výstava Podzim v Alpinu. Ona se koná i na jaře, tedy 2x ročně. O víkendu jsme měli cestu kolem, tak jsme se zašli podívat. Já jsem na téhle výstavě byla naposledy jako malé, cca 10-leté dítě. Tradice výstavy sahá až do konce 70. let, kdy první výstavu skalniček uspořádali nadšenci zahrádkáři - skalničkáři. I dnes je tomu tak. Po dlouhá léta mají pronajatou (zapůjčenou?) část zahrady Mikulášského gymnázia, kterou zvelebují, upravují a osazují rostlinkami. A v době výstav tam navíc přivezou i další exponáty v nádobách. Součástí toho je i prodejní část, kde si návštěvník může nějaký ten kousek koupit.
Tak pojďte se mnou alespoň nahlédnout:











Neodolala jsem a koupila si 4 skalničky. Každopádně, na jaře půjdu na výstavu opět. Prý je ta jarní  mnohem lepší než ta podzimní, navíc, vše je oproti podzimu rozkvetlé. Už se těším.

Po výstavě jsem ještě vzala pejsky na pořádnou procházku, ať si to báječné počasí taky užijou :) Chvilku mi nepostáli, tak fotit je byl nadlidský úkol. Mám pro vás alespoň dvě fotky podzimu u nás. Ta barva trávy, do které se opírá podvečerní sluníčko, ta nemá chybu :)



 Zdravím vás od nás. Tady jsem doma :)

Mějte prima dny!

Petra



čtvrtek 13. září 2018

Mé poklady z Berouna

Ahoj vám všem!

V neděli jsem slíbila, že vám ukážu, jaké poklady jsem si přivezla z posledních keramických trhů v Berouně. Ještě se mi nestalo, abych odjela s prázdnou. Alespoň malou drobnůstku koupím. Jezdíme vlakem, takže žádné velikánské nákupy se nekonají. Jen to, co se vejde do jednoho batohu :) Ale konec konců, my tam jezdíme spíš kvůli té atmosféře. Pokochat se šikovností keramiků, strávit pěkný den, kdy nechvátáme, ale naopak si užíváme i ten mumraj lidí, kteří jako my neodolali a opět se do Berouna vypravili. Ty stovky stánků za to stojí :)

Už potřetí jsme koupili hrnečky na kávu od pana Petra Kuthana z Trhových Svin. Nemáme celou sadu. Máme každý trochu jiný, tak se nám to líbí :) Jeden baculatý, jiný rovný, s puntíky malinkými i většími. Prostě každý originál.





Dětem a jejich partnerům jsem přivezla maličké keramické píšťalky se jménem. Opravdu pískají. Nejsem schopná pochopit, jak někdo dokáže tohle vyrobit. Tak prťavé rozměry z hlíny, která se vám maže v prstech.... a ještě to zvládnout tak, aby píšťalky zároveň i fungovali. Obdivuhodné!



Potřebujete trochu štěstí? Neznám nikoho, kdo by třeba čtyřlístkem tomu svému nepomohl. Na trzích měli pro štěstí i prasátka. Nebo jsou to kravičky? No, popravdě nevím ☺ .... čumáčky a ouška k sobě asi nesedí, ale roztomilé figurky to jsou. A štěstí určitě přinesou. Snad i trochu lásky. To srdíčko, na zadečku ☺




Další drobnůstkou jsou dřevěné kolíčky na prádlo ozdobené keramickým čtyřlístkem a kytičkami :) Na prádlo je používat nebudu. Mám v plánu jim přilepit na zadní stranu tenký magnetek a dát je na lednici. Budou nám držet vzkazy, lístečky s poznámkami....




Ze dřeva nebyly kolíčky to jediné, co jsme letos vezli domů. Dřevěných prkének není nikdy doma dost. Tak máme dva nové kousky a k tomu dvě vařečky  :) 





Tenhle kachel, obraz na zeď, je můj největší letošní nákup. Můj skvost. Zalíbil se mi na první pohled. Tedy.... zalíbilo se mi jich víc, rozhodovala jsem se mezi třemi. Každá dívka na něm byla ozdobena jinými květy, jinými barvami. A všechny byly nádherné. Pan Roman Baláž z Havířova je nabízel ve dvou velikostech. Tenhle je ten větší, rozměr má téměř 30x30 cetimetrů, ty menší měly něco kolem 20 centimetrů. Měl i jiné obrazy, bez dívek, pouze s květy, některé třeba i ve tvaru srdce. Ale mě zaujala hned tahle kráska. No řeknětě sami.... Není nádherná?





Tak to jsou mé poklady z hrnčířského trhu v Berouně. Sotva jeden trh skončil, já už se těším na další. Opět v květnu. Ještě dlouhých 8 měsíců....


Mějte se krásně. Užívejte si báječné mariánské léto a třeba se v květnu přístího roku na trzích setkáme ☺

Petra 



neděle 9. září 2018

Trhy v Berouně

Ahoj vám všem!

Trhy v Berouně nemůžeme vynechat. Jezdíme pravidelně, už  mnoho let, v květnu i září. A jezdíme vlakem. Nestaráme se o to, kde zaparkovat, kdo z nás si může dát pivo nebo sklenku vína... Máme to z Plzně rychlíkem na hodinu, tak to není nic, co bychom nezvládli. Letos opět přálo počasí. Vyrazili jsme až odpoledne a domů se vraceli za tmy. Bylo to krásně strávené odpoledne i večer. Beroun za to prostě stojí. Pro mě je to taková srdeční záležitost :)















   

Ani my jsme neodolali a pár kousků si koupili. Něco pro radost, něco k užitku. Ono to zkrátka nejde odolat :) Taky to tak máte?
Mé nákupy vám ukážu zase až jindy, nemám je ještě ani vyfocené,  což musím udělat rychle, než část rozdám těm, pro koho jsou :)

Mějte se báječně,

Petra