sobota 16. března 2019

16.3.1929 Pestrý prvorepublikový týden

Krásnou víkendovou sobotu vám všem!

Už jsem tu psala, že mám doma svázané ročníky prvorepublikového časopisu Pestrý týden. Jak praví Wikipedie:
Pestrý týden patřil k ilustrovaným časopisům, které vycházely v období první a druhé československé republiky a během Protektorátu Čechy a Morava. Po celou dobu existence (2. listopadu 1926 až 28. dubna 1945) si udržoval vysoký standard psaného i obrazového zpravodajství. Díky němu se prosadili špičkoví fotoreportéři 30. let jako Karel Hájek, Václav Jírů nebo Ladislav Sitenský. Týdeník Pestrý týden vydávaly a tiskly Grafické závody Václav Neubert a synové, které měly sídlo na pražském Smíchově. V průběhu necelých dvaceti let existence Pestrého týdne vyšlo 963 běžných čísel.

Časopis vycházel jednou týdně, v sobotu. Obsahoval trochu málo z politického dění, ze sportu, román na pokračování, rady hospodyňkám, články z kulturního dění a mnoho dalšího. Nechybělo pár inzerátů nebo spíš reklam. Prostě od každého a pro každého něco.
Nechcete se mnou nakouknout zpátky? Dnes je 16. března, sobota. Zvu vás na stejnou sobotu, také 16. března, jen o 90 let zpátky. Do roku 1929:




 Březen roku 1929 byl opravdu studený. V Českých Budějovicích tehdy naměřili až -44°C ! A my tu už vyhlížíme jaro :o)

Zem promrzala až do hloubky 1,7 metru. Pro porovnání: u nás se běžně nyní počítá nezámrzná hloubka země mezi 0,8 až 1,2 metru, podle druhu půdy. Pod tuto hranici zem během zim většinou nezamrzne. Proto se vodovodní potrubí ukládá do hloubky 1,5 metru minimálně. V roce 1929 to nestačilo. Museli potrubí ohřívat párou, aby lidem voda nezamrzla.


V časopise čtenáři našli informace o připravovaných výstavách, kulturních akcích, ale i rady, tady třeba pro fotografy:


Tak vážení, jak doma perete? :o)

Ta móda, ta mě dostává....  To byla elegance, že?!

Kromě kloboučku bych si klidně tyhle modely oblékla i dnes. Třeba ty i botky, ty mám velmi podobné.

Módní poradce radí:
Kdo má lišku, nosí ji letos jako loni, předloni a před deseti lety. Kdo ji nemá, chodí i nadále bez ní a je-li jinak zdráv, neláme si tím hlavy. Pásy k šatům se nosí většinou kontrastní a to dvojbarevné. Jediným přípustným materiálem na ně je jircha. Sešívají se ze dvou proužků jirchy, buď zcela různé barvy nebo dvou odstínů téže. Jde to tak daleko, že na krepdešínových šatech viděla jsem pás z téže látky, který byl jirchou aspoň podšit, takže po krajích vykukovala asi na milimetr.....

Liga manželek nevařících :o) 


Já si dala předsevzetí, že si budu týdeník postupně číst. Mám doma stovky výtisků a tím, že vycházel jednou týdně, myslím, že zvládnu držet krok s tehdejší dobou. Bude to čtení na roky. Líbí se mi to. Jsem zvědavá, co se dozvím :o)  

Co vy, rádi občas kouknete zpět? Na fotografiích, časopisech, výstavách?

Mějte prima dny,
Petra




34 komentářů:

  1. Brrrr, nechci už zimu, těch -44 mrazí i na fotce :-)
    Pavel

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdravím tě, Pavle. Já si popravdě -44°ani neumím představit. Takový mráz jsem nezažila nikdy. A doufám, že v naší zemi nezažiju :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  2. Petro,miluji tyhle staré svázané časopisy😊Pamatuji si je jako holka jsem je četla u babičky😍 Bohužel se tyto svazky nedochovaly🙁Ale dostala se ke mě učebnice střihu a šití z roku 1930😊Tahle móda me fascinuje, ženy byly. Ženami a moje babicka kořistili,to byly časy! Díky,za vzpomínky 😘

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, ta elegance, noblesa, viď? Ony to ty ženy i uměly nosit... Já stále v běhu, natáhnu raději džíny a tenisky. I když tohle by se mi líbilo mnohem víc...
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  3. Petulko, tak to zavidim, to musi byt krasne pocteni! Ja bych nad tim sedela kazdou volnou chvilku. Uzasne !
    Milana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Mili, je to velký a těžký svazek, nedá se to číst jen tak na křesle, musím si to brát ke stolu. Ale stojí to za to :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  4. Peti, máš doma skutočné poklady ... tiež by ma bavilo listovať a začítať sa do správ z časov dávno minulých ... Ja mám takto zviazané dva ročníky detského časopisu Zornička z roku 1960 ... Maj sa fajn a peknú nedeľu prajem ... L.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Lauri, Zorničku neznám, ta byla asi jen slovenská? Jsou to prostě poklady, to máš pravdu :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  5. Úžasný poklad, začetla bych se hned. :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Aničko, ráda jím listuju :)
      Moc děkuju za tvůj komentík :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  6. Máš nádherný poklad! Já mám schované knížky a časopisy z nichž nejstarší je z roku 1890 a ráda si v nich čtu. Hezkou neděli! Romana

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Tedy Romčo, to musí být něco, takhle staré! Ukážeš nám je taky někdy? :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  7. Péti, krásný nádech minulosti. A klobouček bych si klidně na hlavu dala. Měla jsem kdysi kloboukové období, které jsem milovala. Měj pohodovou neděli.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, já na klobouky moc nejsem, ale v zimě bez čepice nedám ani ránu :) Ale elegantní to je, to je fakt. K tomu nějaké šaty, botky .... A věřím, že většina mužů se se zalíbením otočí. Já to tak mám. Jsem ráda, když jsem ženou a muž mužem. Když mi galantně podrží dveře a třeba se za mnou i na ulici otočí. Pravda je, že tohle se stává už hodně málokdy :o) To už si užívají spíš ty mladší... :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  8. Ahoj Péťo - učiněný poklad. Mám ráda staré věci a probírat se starými časopisy to je nádhera - hned bych se vrátila o pár let zpět.Dnes jsem si užila svoji návštěvu u tebe - měj se krásně
    IVA

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivko, moc děkuju. Je to na chvilku takové zastavení v čase. Moc pěkně se to čte...
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  9. Péťo, těch - 44 stupňů byl absolutní rekord, zatím myslím nepřekonán. O zahřívání řádu jsem netušila, jsou to moc zajímavé informace. A i liga manželek nevařících mne dostala. Skoro bych se k nim i přihlásila. V týdnu toho vaření fakt moc nestíhám, ale o víkendu se trochu snažím. .o)
    Určitě si ráda přečtu i jiné zajímavosti, takže když se Ti bude chtít, nám něco dalšího k přečtení ukázat, budu ráda.
    Měj prima neděli. D.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Dášo, to máme na stejno. I mě by Liga manželek nevařících asi dostala. Přes týden je to u nás s teplou stravou tedy bída. Utěšuju se tím, že děti chodí no menzy a školní jídelny,tak že nějaké teplé jídlo mají....
      Určitě bude pokračování týdeníku. Přijde mi škoda, takový poklad si nechávat jen pro sebe :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  10. Já se sice starými tiskovinami moc neprobírám (ani ostatně nemám v čem), ale nakouknutí to bylo zajímavé.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, mě to chytlo. A zajímavé je, že se mi to sešlo i přesně datumově na den. Ten rok 1929, že má dny ve stejné datum jako rok 2019.... :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  11. Petro, pěkný a zajímavý poklad! Ráda jsem nakoukla :) Pěkný den, M.

    OdpovědětVymazat
  12. Peti, nádhera! Hlavně LI - MA - NE :o) Já, milovnice historie se neustále probírám a kochám něčím, co už bylo. A je to jedno, jestli to je architektura, knihy (máme jedno z prvních vydání Ottova slovníku naučného), časopisy, nebo rodinné památky - připomněla si mi, že v rodě někde putuje dědův zahradnický zápisník... Zajímavé nejen z hlediska zahrady, ale i písma, psal nádherně! A třeba rodinné fotky, to je taky historie :o)
    Měj krásné pondělí, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ty rodinné zápisky jsou k nezaplacení. Můj bratr má schované deníky našeho dědy. Psal si je mnoho, mnoho let. Každý den zápis. Věci běžného života i popis situací výjimečných. A to písmo, to máš pravdu. Už jen to samotné písmo je k pokochání.....
      Je dobře, když se v rodině najde někdo, kdo takové věci uschová pro další generace.
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  13. No to je moc pěkné. Ráda jsem se u babičky prohrabovala starými časopisy, jenže nedochovaly se. Teď bych si je pročítala tak nějak jinak. Pamatuji se na román na pokračování, který v nich byl a jmenoval se Zdar a zmar :-). Prohlédla jsem si pozorně to, co jsi sem přefotila - zvláště proto, protože 16.březen je mým narozeninovým dnem :-)- ovšem o nějaký ten rok pozdějším.
    Měj se hezky!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Haničko, tak to dodatečně moc gratuluju!!! Březen je krásný měsíc, měsíc znovuzrození přírody. To máš narozeniny v krásný čas :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  14. Dívat se do minulosti není vůbec špatné, najde tam člověk nekomplikovanost, klid a určitou pohodu, nezatíženou spěchem a chaosem.
    Nemá takovou možnost, ale přiznám se, využila bych starých dobrých časů a poučila se.
    Dámy na těch fotkách byly skutečně skvostné, úžasně opečované.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Simčo, asi proto nás ta doba tolik láká, viď.... Ideál první republiky....
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  15. Módna elegancia prvorepublikového obdobia ma vždy fascinovala. Podľa mňa to bola jedna z najlepších etáp v histórii obliekania. Musí to byť skutočný zážitok listovať v takomto časopise. To by som si užívala aj ja.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moni, i pro mě je toto období, co se týká oblékání, ze všech nejelegantnější, noblesní...
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  16. Peti trošku mne mrazí, jsem teplomilka a takový mráz pro mne není.
    Ale úžasný poklad jsi nám představila. To musí být parádní počteníčko.
    Toto elegantní období se mi moc líbí, že bych i ten klobouček zkousla :-)
    Krásné dny ti přeji.Z♥

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, To byla krása, to tedy! Já bych klobouček nemusela, tedy takový ten kastrůlek. Klobouk s krempou klidně, ten bych nosila i ráda :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat

Děkuji vám za návštěvu blogu i milé komentáře, kterých si velmi vážím.
Mějte se krásně, Petra