Výstava pod širým nebem

Tahle výstava ve Smetanových sadech není zdaleka první výstavou pod širým nebem v této části Plzně. Posledních několik let tu my, obyvatelé a návštěvníci plzeňského centra, máme šanci  prohlédnout si fotografie různých témat, žánrů a zaměření pravidelně. A lidi to baví :). Výstavní panely tu byly, jestli se nepletu, prvně instalovány v souvislostí s udělením titulu Evropské hlavní město kultury. Plzeň ho získala v roce 2015. Od té doby tu výstavní panely ukazují zajímavosti z našeho města a regionu v létě, v zimě. O architektuře, sportu, slavných rodácích, o historii divadel..... A je zajímavé kolem jdoucí lidi pozorovat. Výstava je zdarma, je instalovaná na chodníku, v místech, kde denně prochází tisíce lidí. Spěchajících do práce, za nějakou povinností. A právě u panelů často zpomalí nebo se zastaví. Vlastně asi původně ani nechtěli, ale zajímavé téma a často i písemné informace, které fotografie provází, jim zvolní krok. 

Já tudy tentokrát procházela po  osmé hodině ranní. Lidí tu bylo málo, tak jsem si mohla u panelů postát naprosto nerušeně. A tohle téma se mi líbí moc. 

Procházka Plzní před rokem 1989..... ta místa si takto ještě pamatuju. V roce revoluce jsem byla v posledním ročníku základní školy. Ještě mám v paměti zasunutá  ta místečka, přesně tyhle obrazy, jen v živých barvách. Ještě si pamatuji, že tam, co je dnes parkoviště, bylo kadeřnictví, kde mi ostříhali ofinu jako podle hrnce a já pak s brekem šla domů :o) . Že tam, co je dnes večerka, jsem s mamkou vystála několika hodinovou frontu na moji první džínovou sukni. Ta byla! Nosila jsem jí do školy  tenkrát snad měsíc v kuse :)

Tahle výstava mě opravdu pohladila po duši. Ty vzpomínky na šťastné dětství. Na město, které jsem měla a mám i teď moc ráda. Plzeň není jen průmyslová, umí být a je i krásná, historická, kulturní. Vždycky s nadsázkou mluvím o tom, že se jednou na důchod odstěhuju na vesnici. Ale mé rodné  město by mi chybělo. To vím.

Co vy, bydlíte ve svém rodném městě, obci? Nebo jste se přestěhovali za prací, za životním partnerem, desítky či stovky kilometrů jinam?

Mějte prima dny,

Petra