pondělí 21. května 2018

Ze zahrady s bezovou limonádou

Na zahradě teď trávím času hodně. Vlastně vyjma spánku téměř veškerý volný čas. Je to prostě balzám na duši... Ale co vám budu říkat, sami to znáte, jak je venku hezky :)


O víkendu jsem si udělala čas i na výrobu limonády z bezových květů. Dělala jsem ji prvně, ale vy ji asi budete znát. Pro ty, kdo ještě zkušenost nemají, zde je návod, jak jsem ji dělala já:

Ingredience:
4 litry vody
10 květů černého bezu
1-2 citróny (z půlky šťáva a druhou půlku na kolečka)
350 g cukru krupice (můžete dát i méně, sladká byla dost)
půl lžičky sušeného droždí


Vodu přivedeme k varu, do ještě vařící přidáme citrón a cukr. Později, do už pouze teplé, přidáme omyté květy bezu a droždí, které nám v limonádě zajistí trochu jemných bublinek. Zamícháme, uzavřeme a necháme 24 hodin odležet v pokojové teplotě.  Druhý den pak přecedíme přes plátýnko do lahví a dáme vychladit.
Je opravdu výborná! Určitě ještě příští víkend udělám další, než bude bez po květu.

I levandule se chystá :)







Krásný den,
Petra



pátek 18. května 2018

Víno na druhou - nástěnka ze zátek od vína

Víno máme s manželem oba rádi. Já bílé, on raději červené. Máme to tak pěkně rozdělené. Kupujeme si ho jak v lahvích, tak ze sudu, a poslední rok i boxy. Ale nenechte se zmást, box není to samé co krabicové víno, i když to tak na první pohled může vypadat. Většinou jsou boxy po 3 a 5ti litrech (seženete ale třeba i 20ti litrové), mají ventilek na nalévání a hlavně mají uvnitř vak - bag. A to je to kouzlo. K vínu se nedostává žádný vzduch, když si naléváte. Vak se prostě jen vypouští a zmenšuje svůj objem. Víno tím pádem po otevření neoxiduje a zachovává si dlouhodobě své vlastnosti. Otevřené tak vydrží až 3 měsíce, aniž by muselo pro tak dlouho dobu být nějak navíc ošetřeno. Bag In Box, neboli BIB, je zároveň i moderním ekologickým obalem. Výroba obalu je méně energeticky náročná než výroba skleněné láhve a jednotlivé složky obalu lze recyklovat. A vzhledem k tomu, že i naši čeští a moravští vinaři do boxů víno stáčejí, dokonce i přívlastkové, po boxu saháme poslední dobou čím dál tím častěji.

Ale i klasické víno v láhvi se u nás doma pravidelně objevuje. A jelikož neustále přemýšlím, co a jak se dá ještě dál použít, recyklovat, korkové špunty - zátky si dávám stranou. Tyhle dostaly nový význam. Budou nositelem, držitelem mých vzpomínek, připomínek a vůbec dalších různých drobností, protože jsem si z nich vytvořila nástěnku do kanceláře.




 Nástěnka ze špuntů je lepená tavnou pistolí, každá zátka ke každé vedlejší. Nakonec jsou krajní zátky seříznuté tak, aby nástěnka tvořila kruh a nebyla po obvodě příliš hrbolatá. Je stažená po obvodě lepicí průmyslovou páskou, přes ni jsem nalepila pomocí oboustranné lepicí pásky stuhu a nakonec proužek juty.

Korkové zátky jsem letos použila i jinak. Bylinkám taky sluší :)




I naše Rozinka to pochvalovala :)




 Snad máte i vy pěkný konec pracovního týdne a můžete si večer posedět právě třeba i se sklenkou dobrého vína s rodinou a nebo přáteli.



Mějte hezký i nadcházející víkend.
Petra



úterý 15. května 2018

Mýdlohrátky

Mýdlaření je činnost, která mne moc zaujala. A vzhledem k tomu, že jsem člověk, který se rád podívá na věci do hloubky, našla jsem si kurz, který mne do tajů "vaření" mýdla zavede v trochu větší míře.
Konal se v pražských Lysolajích v mydlárně SAVON DE LISOLEIL u Anastázie, se kterou jsme se hned po počátečním úvodu do výroby mýdla pustili. Právě přesně takový kurz jsem hledala! Chtěla jsem si mýdlo i sama vytvořit, ne se jen dívat na to, jak ho lektorka dělá a nám o tom povídá. My jsme si vše sami vážili, míchali, sledovali fázi stabilní emulze i lehké stopy, čekali, kdy ta chvilka přijde a povídali si a ukazovali, jak kterou fázi bezpečně poznáme. 
Každá jsme si pak vybrala jak mýdlo obarvíme a jakými esenciálními oleji ovoníme. 


A když jsme měli mýdlo nalité ve formách a ty se vyhřívaly spolu s mýdlem v troubě, my měli čas na nezbytnou teorii. Něco z chemie, maličko i z fyziky, spoustu informací a taky tipy, kde další informace najít a jak se v nich orientovat.



Všechna mýdla jsou tentokrát z oleje olivového, kokosového a z kakaového a bambuckého másla.
 Mýdlo s černou micou je ovoněno esenciálním olejem z levandule a mandarinky, mýdlo s červenou micou je s vůní levandule a pomeranče.




Po pár hodinách teorie jsme mýdla zabalili do deky, aby nám nevystydla a vezli pěkně jako miminka domů. Druhý den přišlo na řadu měření PH, krájení a razítkování.

Kurz u Nasti byl skvělý a jsem ráda, že jsme ho absolvovali. Užila si ho se mnou i dcera. Byla jsem moc ráda, že na něj chtěla taky jít. Chvil strávených s ní a ještě k tomu tvořivých, těch si moc vážím. Ona je totiž báječná 💗



Krásné dny vám přeji,
Petra




sobota 12. května 2018

Buchta s pudinkem

Krásný den všem!

Dnes jsem tu opět s jedním lety i strávníky prověřeným receptem. 


ingredience:

na těsto si připravte:
30 dkg cukru krupice
30 dkg polohrubé mouky
6 vajec
1 kypřicí prášek do pečiva
1,5 dcl oleje
1,5 dcl vody
2 lžíce kakaa

na pudinkovou náplň:
1 sáček vanilkového pudinku
1/2 litru mléka
2 lžíce cukru krupice

na polevu:
2 zakysané smetany
moučkový cukr
mletou skořici nebo čokoládu


Nejprve si uvařte klasický vanilkový pudink podle návodu na sáčku. Jestli nebudete mlsat během přípravy buchty, měl by vám stačit jeden. Já dělám rovnou dva, protože jak se u nás vaří pudink, najednou se to v kuchyni ochutnávači jen hemží :)
Pudink nechte za občasného míchání vychladnout tak, aby se na něm nevytvořil škraloup a mezi tím si připravte těsto:
vše kromě kakaa smíchejte metlou dohromady, vznikne řídké těsto. Dvě třetiny ho vlijte na plech s pečicím papírem. Do zbylé třetiny vmíchejte kakao a po lžících tmavé těsto ho lijte na bílé tak, aby bylo flekaté jako dalmatinek :) Po celé ploše pak lžičkou klademe pudink velikosti lískového oříšku. Pečeme na 170 °C. Mezi tím si v míse rozšlehejte zakysané smetany s moučkovým cukrem. Dávám cca 4 lžíce, ale záleží na vaší chuti. Smetanu pak nalijte na čerstvě vytaženou a horkou buchtu, rozetřete jí a posypte mletou skořicí nebo třeba nastrouhanou čokoládou.


Ideální je nechat buchtu opravdu odležet do druhého dne. Řídká smetana se stihne trochu vpít do těsta a buchta je pak mnohem lepší i se lépe servíruje.

Mějte se prima a díky za návštěvu :)

Petra

PS: taky u vás byl tak nádherný den?


středa 9. května 2018

Mariánské Lázně podruhé.....

Být v "Mariánkách" a nejít se podívat na Zpívající fontánu, to by byl hřích. Letos jsme to zvládli několikrát. 
Jak za denního světla....







 .......tak pak i večer.....s osvětlením....




Je to zážitek. Měnící se osvětlení a tryskání vody podle hudby, podle jejích tónů, rytmů a dynamiky. Když znáte onu melodii, už čekáte, těšíte se, jak bude fontána spolu s písní gradovat.

Třeba jste ještě nikdy tu mariánskolázeňskou neviděli. Tak tady máte malou videoukázku, kterou jsem natočila:



Nevynechali jsme ani návštěvu parku miniatur Boheminium. Tam člověk procestuje během hodiny celou republiku. A zde opravdu platí "zlaté české ručičky".




Ty jednotlivé detaily jsou opravdu úžasné.  Prostě přesné kopie v měřítku 1:25.


Vedle Boheminia je i dančí obora.


A okolo města i spoustu romantických vyhlídek.




Byl to báječný prodloužený víkend. 
Mějte se krásně a díky za návštěvu zde, na blogu :)

Petra

pondělí 7. května 2018

Mariánské Lázně

Letošní druhý květnový prodloužený víkend jsme si odjeli užít do Mariánek. Tohle město mám moc ráda.  


Naprosto chápu, proč se rodákovi z mého města, z Plzně, panu Miroslavu Horníčkovi, tolik líbilo v Mariánských Lázní. Město je to opravdu nádherné a stojí za to tu pobýt víc, než jen jedno odpoledne. Dopoledne se nechat hýčkat při procedurách.....apropo....to bylo tak báječné!!! Užít si úžasnou masáž, pak si odpočinout při aromazábalu.....z hlavy vyhnat všechny pracovní myšlenky, všechny starosti a jen vnímat ten klid.


A odpoledne vyrazit na příjemnou procházku. Mariánské Lázně jsou plné zeleně, až neskutečně! A teď i nádherně vše kvete.




Lázeňské centrum je vlastně téměř celé zasazené do velikého parku. Úžasné, skvostné! A ta lázeňská architektura, ta tomu dodává ten správný punc. Většina domu opravená, všude hotely,  kavárničky, kulaté oplatky,  pár obchůdků se suvenýry...No dobře, jsou tu i asijští obchodníci se svým dobře rozpoznatelným zbožím všelijaké kvality,  ale alespoň jím neověšují fasády domů, jak to vidíme jinde. Zde jim to zřejmě město nedovolí, což je dobře, kazili by tím akorát tu krásnou atmosféru lázní. Nákupy prostě vynecháváme a raději stoupáme do kopce přes park, směrem ke Zpívající fontáně.



A pak jít Kolonádou. Odlepit oči od země,  zvednout hlavu vzhůru a kochat se tím nádherným dílem. Ochutnat místní prameny, to snad patří k povinnostem lázeňských hostů. Křížový, Rudolfův, Karolinin, všechny slané, některý více,  některý méně, jeden studený, jiný teplý. Brrrr, nemůžu říct, že by mi chutnaly,  ale co by člověk pro zdraví neudělal....





Je tu prostě krásně a každému alespoň pár dní tady mohu jen doporučit.



Mějte prima dny a užívejte si zítřejšího svátečního volna.
Petra