Mrazy a nevytápěný skleník

Krásný den, vážení.

Březen vnímám jako ryze jarní měsíc. Já vím...."březen, za kamna vlezem"...  Přesto bývá ale v březnu už více teplých a slunečných dní, i když občas i ten mrazík trochu šlehne. Letos to ale s tím teplem nějak nevychází a naše zahrada téměř úplně spí. Je poměrně zamokřená, díky jílovité půdě je v trávníku bláto a záhony taky žádný život extra nevykazují. Ale to bych nebyla já, netrpělivá......Už jsem to nevydržela a asi před 3 týdny zasela do skleníku. A co čert nechtěl, přišlo ochlazení a noční, docela výrazné, mrazy. 

Náš skleník není vytápěný. Když je přes den venku hezky a svítí sluníčko, zem v záhonech se nahřeje, naakumuluje teplo a v noci je uvnitř přeci jenom o nějaký ten stupínek víc. Ale když je celý den zataženo a zima, je teplota vyrovnaná uvnitř i venku. A když pak v noci teplota klesá víc pod nulu, je problém. No, a co s tím, aby mi nic nezmrzlo? Mám jednoduchou pomůcku.

Stačí si připravit:

- hřbitovní svíčky

- větší keramický nebo kameninový květináč s odtokovou dírkou

Květináče obrátím dnem vzhůru, podložím je, aby do nich mohl vnikat dostatečně vzduch a zapálím v nich svíčky. Nejlepší jsou pro tento účel hřbitovní, vydrží bez problémů hořet celou noc a nikam z nich nevytéká vosk. Hořící svíčky ohřejí květináč a z něj se stanou sálavá minikamínka. Samotné svíčky vzduch tak dobře neohřejí, teprve květináč dělá to kouzlo :)

Letos jsem "pálila" ve skleníku jen jednou. Ředkvičky i raný květák nějaký ten drobný mrazík zvládnou a když je navíc přikryji bílou netkankou, bát se nemusím. Ale tuhle svojí "sofistikovanou" metodu vytápění občas používám později, třeba až v dubnu a na začátku května. To mám ve skleníku na regálech truhlíky s muškáty. A když hlásí mrazivá rána, nedá se nic dělat, než jim zatopit. Osmnáct truhlíků do domu nosit nechci, neměla bych ani kam. 

Třeba se vám někomu moje zahrádkářská rada bude letos hodit. Já tenhle způsob objevila asi před pěti lety. Být to dřív, mohla jsem si několikrát ušetřit opakovaný nákup sazenic. Nakonec vám posílám ještě alespoň trochu jarní fotku. Snad už se to počasí konečně umoudří. 

Mějte prima dny,

Petra

Zahradní ptačí pítko

 

Krásný den vám všem.

Srpen se přehoupl do září. Tohle období mám ráda..... Je teplo, už ne horko, slunce je níž, není tak ostré, pálivé... I když popravdě řečeno, pořád mám někde vzadu zasunuté, že je to v háji, že je konec léta a zima že je na dosah. Nějak se to ve mě hádá.... Taky to tak máte? Těšíte se z pěkného počasí, a přitom už myslíte na nevlídnou a dlouhou zimu? Nějak neumím ty myšlenky na nadcházející měsíce z mysli vytěsnit. Ach jo. Je to se mnou marné. Já ty teplé měsíce prostě miluju ツ

Na zahradě máme pořád živo. Letos jsme udělali pro ptáky nové pítko. Do většího pískovcového kamene mi manžel vybrousil jamku a bylo hotovo.  Ptáci si ho poměrně rychle oblíbili. Někdy se tvoří i fronta ツ

Napít se chodí v noci i ježek, o kočkách, kunách a hmyzu ani nemluvím.  Tak máme na zahradě co pozorovat ツ

Co vy? Máte taky zahradní pítka nebo napaječky?  Nebo třeba jen mělkou misku na balkóně? I ta udělá velikou službu. Já ji mám v práci.... omlouvám se za kvalitu videa, je to natáčené přes sklo a hlavně přes záclonu.  Ale chtěla jsem se s vámi o tu ptačí drobotinu podělit. Třeba i vám pohled na ně udělá radost.

Mějte prima dny,

Petra

Macrame a světýlka na terasu

 

Krásný den, přátelé!

S macrame technikou, tehdy před mnohými lety jsme ji říkali drhání, jsem se seznámila už v družině základní školy. Paní družinářka Toncarová nás nenechala jen tak nečinně sedět a i šmodrchání a uzlíkování patřilo k občasné náplni dětského odpoledne. No, a co se v mládí naučíš....znáte to ツ .

Jedno větší macrame, které mám na terase, jsem vám tu ukazovala už před časem. Teď jsem si k němu, ve stejné barvě dodělala lampičky na světýlka. Jsou to vlastně jen lahve s širším hrdlem a v nich světýlka na baterky.  První uzlíkování jsme dělali v dílně u Kreativní Blanky, druhé jsem si už dodělala doma, protože ta jedna lahev byla prostě na terase taková osamocená ツ. Letní teplé večery trávíme většinou venku, tak světýlek není nikdy dost. 

A protože jak s něčím začnu, většinou u jednoho, dvou kousků neskončím, obuzlíkovala jsem si ještě květináč. Myslím, že zrovna téhle rostlince to v závěsu sluší, má takový jemný vzdušný habitus a nenápadné kvítečky. Netušíte někdo, jak se jmenuje? Koupila jsem si ji na jaře, přesadila a původní květináček se jménem vyhodila. To jsem celá já ツ.

Macrame mě baví a tyhle závěsy nejsou vůbec na výrobu složité ani časově náročné. Zvládne je každá tvořilka. A na netu je návodů dost a dost ツ.

Mějte prima dny a ať vás ten dnešní vítr neodfoukne.

Petra

Cirque du Soleil a nejen on

Krásný den vám všem, moc vás zdravím!

Posledních 14 dnů je nějakých bláznivých. Ale příjemně. Neustále se něco děje a já si to nestíhám zapisovat na blog. Tak dnešní příspěvek bude takovým malým shrnutím těch důležitějších chvilek.

V sobotu, 1.6.2019, jsem s mojí mamkou shlédla v pražské O2 aréně představení Cirque du Soleil: Toruk - The First Flight. Všeobecně nemám cirkusy ráda. Z jednoho zásadního principu: fakt je mi líto tech zvířat. Ať mi krotitel jak chce dlouho vykládá, jak tu svojí divokou šelmu nebo slonici miluje, jak mají první poslední a já nevím co ještě k tomu..... Zavření v kleci, kde se ani neproběhnou? Jen občas vypuštěni po šapitó? Stačí mi jen si uvědomit, kolik kilometrů denně ve volné přírodě tato zvířata nachodí, naběhají. A není to vždy jen za potravou. Mají to prostě geneticky zakódované. Putují krajinou, ve stádech i sami. Dnes už se dobře ví, že třeba březí slonice k tomu, aby nebyl její porod těžký, tento pohyb potřebuje. Jsou už ve světě i zoologické zahrady, kde ošetřovatelé slonice po zavírací době vodí po ZOO. Alespoň tak se jim snaží vynahradit to, co u nich v zajetí nemají. Prostě a jednoduše, zvířecí cirkus bojkotuji a lístek do něj bych si nekoupila. Tohle podporovat nechci. 

Ovšem Cirque du Soleil je něco jiného. Znáte ho? Mezinárodní cirkus plný artistů (bez zvířat), dech beroucí artistické kousky, nádherné kostýmy, videomapping, díky kterému se dynamicky mění prostředí, ve kterém se děj odehrává. Takhle vizuální složka celého představení tomu dává neskutečnou šťávu......  Představení sklidilo od diváků na závěr zasloužený obrovský potlesk. I nám se moc líbilo!

Při představení jsem respektovala zákaz focení i natáčení, fotky jsem si půjčila přímo ze stránek Cirque du Soleil.

Ještě o týden dřív jsme ale měli další sousedské setkání. Pro naší ulici už tradiční... Pravidelně na konci května a v polovině prosince se sejdeme a strávíme spolu příjemný podvečer až do pozdních hodin. Z celkových osmi domů naší ulice přišli sousedé ze sedmi.  Každý přinesl něco k snědku, společně jsme koupili soudek piva a počasí nakonec taky vyšlo, ač asi dvě hodiny před začátkem ještě vydatně pršelo.  Takže to byla další povedená akce ッ

A pak samozřejmě zahrada..... tam to teď žije naplno. Vlastně jsme tam napůl nastěhovaní i my, do domu chodíme jen spát ッ. Vše kvete, roste, já s pomocí syna buduju nové záhonky. Ty vám ale ukážu až později, až tam kytičky trochu povyrostou. Jsou to ještě taková prťata.

Neodolala jsem a asi před týdnem jsem vyfotila poslední kvetoucí azalky. Max s Rozkou mi hned přišli postát modelem taky. ッ

Z keramiky jsem si přinesla novou mandalu. Už nám to bude pomalu končit, od poloviny června máme prázdniny až do poloviny září. To mi zase bude chybět!

Ptáčků máme na zahradě hodně. Tahle kosice si předevčírem začala budovat hnízdo v okrasném nízkém akátu přímo na terase. Sedíme od ní 3 metry a nevadí jí to. Hnízdo si staví sama, ten její se jen ochometá okolo a krásně jí přitom prozpěvuje. Asi aby jí ta práce šla dobře od ruky. Vlastně od zobáčku ッ

Hnízdění modřinek v budce má pokračování. Včera jsme zaznamenali jejich zvýšený pohyb. Evidentně se vylíhla ptáčata a rodiče je začali krmit. Tady se snaží oba, a to s neskutečným pracovním nasazením. I dvakrát do minuty vletí dovnitř s housenkou v zobáčku. Takže včera jsme měli, až asi do půl deváté večer, super kino, které bude mít 14 dní až 3 týdny pravidelné pokračování. Moc bych chtěla vidět vylétnutí ptáčat. Ale to je moc o štěstí.... Být u budky v ten pravý čas.... 

Takže u nás letí květen i červen obrovským tempem. Ráno do práce, v pozdějším odpoledni domů, honem na zahradu, okopávat, zalévat, sázet, budovat, o víkendu to proložit nějakou akcí ..... Na nudu a televizi není čas, k netu taky nestíhám moc sedat ッ Ale co v rychlosti čtu na ostatních blozích, u vás to jiné asi nebude ッ  Tohle období miluju z celého roku nejvíc!

Co vy, taky je pozdní jaro vaším nejhektičtějším a přitom nejvíc oblíbeným obdobím? 

Mějte prima dny!

Petra

♥️

 

Noví nájemníci

Moc vás všechny téměř po týdnu zdravím!

Ti, co občas zavítají na můj instagram vědí, že mi na blog posledních pár dní nezbývalo času.  Byli jsme totiž v Českém Krumlově. Poprvé. Prvně v životě jsem navštívila tohle kouzelné a jedinečné místo. Měli jsme jet s manželem, dostala jsem od něj tuhle krásnou dovolenou jako dárek.  Měli jsme tam oslavit mé narozeniny. Jenže nic nebývá tak, jak se naplánujte...... Manžel onemocněl a jet nemohl. Dovolená v Krumlově tak byla nakonec báječnou dámskou jízdou. Jela jsem s dcerou. Jak my si ty dny spolu užily! Fotek mám nafocených asi milión, ale........ Aby to nebylo jednoduché, odešel mi notebook. Během třičtvrtě roku, co ho mám, je už po druhé v reklamaci. Takže fotky z Krumlova musí počkat.....

Tak aby vám to nebylo líto (mně  tedy je, protože se už nemůžu dočkat, až si je pořádně prohlédnu ツ ), ukážu vám něco jiného. Už máme letos zabydleno. Sýkorky modřinky si našly budku na naší terase. 

Odpusťte mi tu kvalitu fotek, ale fotit na rychlo,  velikost pak upravovat v tabletu, protože ten notebook opravdu chybí, je trochu nad mé síly.

Nicméně,  jsou tam ツ. Mám fakt radost. Sedět u kávy na terase a pozorovat tu drobotinu,  jak se snaží, to je úžasné kouzlo přírody.  

A pro ty, kteří máte doma pejsky, kteří potřebují občas učesat, mám tip. Nevyhazujte vyčesanou srst do koše. V jarních dnech ji dejte někam pod strom, keř. Ptáci ji rádi použijí jako součást stavby svého hnízda. Já naše psy před třemi týdny stříhala. Dobrou polovinu kýble jsem nechala pro ptáky. A během týdne nezbyl ani chlup. Vše si rozebrali ツ .

Taky u vás příroda dělá takové divy? Že já si toho jako mladá dřív nějak nevšímala.... asi už stárnu. Vlastně ne, nestárnu, já zraju ツ 

Mějte všichni báječný víkend. 

Petra

Jaro v Alpinu

Krásný den vážení.

Poslední dobu jsem nějak v útlumu. Vždycky se mi povede na jedno odpoledne v týdnu se nějak vybičovat k podání jakéhosi výkonu a zbylé dny jsem nemožná. Unavená, bez nálady a chuti cokoliv dělat. Možná je to tím, že v práci nejedu na  100%, ale snad na 150% a jsem z toho umořená. Ne fyzicky, ale psychicky. Mám prostě pak v hlavě vygumováno. Už se těším, až tohle náročné období pomine......

Výstava Jaro v Alpinu byla pro mne příjemným vytržením ze všedního dne. Už jsem ji navštívila i v předchozím roce na podzim. Teď byla ale víc rozkvetlá :)

První část je pouze výstavní. Tam najdete i ty vzácnější rostlinky. Třeba i orchideje, které rostou v naší republice už jen ojediněle.....

Druhá část je prodejní. Opět jsem neodolala a koupila 3 kousky do záhonu. Tentokrát jsem si odnesla čechravu, podzimní astry a šuškardu. Ještě si někde dokoupím nějak hezky zbarvenou hostu a pro letošek s dosadbou trvalek končím. Snad :o)

Zítra a pozítří budou hrnčířské trhy v Berouně. Chystáte se na ně? Já to nechávám otevřené.....  počasí ráno rozhodne. S deštníkem v ruce chodit mezi stánky, to není ono....

Mějte prima dny, Petra

Od nás

Letošní velikonoční dny volna byly naprosto dokonalé. Počasí nám dopřálo být od rána do večera venku. V našem případě opravdu doslova. Kdo má zahradu, zřejmě mi dá za pravdu. Já jsem doháněla několik restů, které jsem nabrala díky předešlé vlekoucí se viroze a pracovnímu náporu. Teď mě z toho zahradničení tak bolí záda :o) Ale je to fakt božské! Znovu jsem uvedla do provozu můj zahradnický stolek, nasázela do 14 truhlíků muškáty, osázela květináče a jeden truhlík i do práce. Ze skleníku jsem už musela vyndat sadbovače s letničkami. V těchhle teplých dnech tam na ně bylo až příliš horko a moc rychle jim vysychal ten trošek země, v kterém jsou zasázeny. Ale vzhledem k avizovanému ochlazení tam půjdou asi zase zpět....

Z březových kuláčů jsem připravila velikonoční dekoraci i dárky pro sousedky a s dcerou jsme ještě stihli nachystat vajíčka i perníčky pro koledníky.

Zvládli jsme i cyklovýlet okolo Berounky, tam je nádherně, co? :)

O víkendu nechyběla grilovačka, nádivka, setkání s přáteli, večer sklenka vína... Jen na blog času nezbylo. Tak v rychlosti až teď :)

Mějte prima dny, 

Petra

PS: na druhé fotce mám truhlík s letničkama zavěšený na velké 1 kubíkové nádrži na dešťovou vodu. Letos budeme přidávat ještě jednu. Sucho, sucho, sucho. Slyšíme to ze všech stran.... Alespoň trochu se snažíme dešťovou vodu z naší střechy, která by jen tak nevyužita odtekla do kanalizace, vrátit do půdy, rostlinám. Samotná nádrž sice nevypadá bůh ví jak hezky, ale s osázenými truhlíky se na ni už dá koukat :) A já vím, že děláme alespoň něco málo pro přírodu.....

Včelí - hmyzí domek

S výrobou včelího domku jsme začali už loni. Před rokem jsem vám v tomto článku popisovala život včelek samotářek v našem krbu a rákosové roletě. A jak nás vlastně včelky samotné přiměly k výstavbě nového včelího domku. Loni to byla rychlovka, taková z nouze ctnost. Vzali jsme jen blok porobetonu, vyvrtali do něj dírky různých velikostí a některé včely se do něj z našeho krbu přestěhovaly. Letos jsme domek dopracovali. Není sice tak krásný jako vidím v různých hobby obchodech, ale je náš a vlastnoručně vytvořený, tak z něj mám radost větší, než z koupeného. 

Při jeho dostavbě jsem, ve svých téměř 43 letech, zjistila, že není rákosí jako rákosí. Potřebovala jsem to duté, do kterého si včelky zalézají. Vyrazili jsme k rybníku, vybaveni zahradnickými nůžkami, nastřihali stébla doutníků - neboli jak praví wikipedie, orobince. Doma jsem zjistila, že to není to rákosí, které potřebuju. Tohle dutá stébla nemá. Tak jsem začala pátrat nanovo. Další pokus už byl lepší, našli jsme pravý rákos s dutými stébly. Člověk se prostě neustále učí :)

Stébla jsem nastříhala na patřičnou délku, na ně pak přidala ještě šišky. Pod rákosím je provrtaný dřevěný trámek. 

Z porobetonu i z krbu nám ty loňské včelky už letos vylétly. Teď je okolo domečku ticho jako po pěšině. Ale vím, že do 14 dnů začne ten správný mumraj a včelky se začnou vracet a do komůrek klást vajíčka. Jsem zvědavá, v jakém množství obsadí i dřevěné komůrky a rákosí. Není totiž včela jako včela. Ta z porobetonu se v rákosí neubytuje a tohle platí i naopak. Tak držte palce, ať se jim nový domek zalíbí a do krbu už se nevrací. Je to příjemné, sednout si s hrnkem kávy na terase a v klidu je pozorovat. Kromě toho bychom mohli konečně po několika letech použít i krb k tomu, k čemu byl původně určen ☺️

Co vy, máte někdo včelí nebo hmyzí domeček? Nebo se hmyzu raději vyhýbáte?

Mějte krásný zbytek víkendu,

Petra

Ptačí výzva

Ahoj všichni☺️

Není to tak dlouho, co jsem se vás ve svém příspěvku ptala, jestli přikrmujete v zimě ptáčky. Většina z vás psala, že ano, což je super. 

zdroj

Tak tu mám pro vás výzvu. Vlastně ne já, není to moje výzva. Připravila ji Česká společnost ornitologická a jedná se o první hromadné sčítání ptáčků na našich krmítkách. Je to vcelku jednoduché, určitě to zvládne každý. Máte-li chuť a během tohoto víkendu (4.-6.1.2019) hodinku čas, můžete se zúčastnit i vy, třeba i s dětmi. Nemusíte být žádnými odborníky na ptactvo, to se nemusíte bát. Informace o tom, jak vše probíhá naleznete tady, přímo na jejich stránkách. Zároveň tam najdete i to, jak, čím a kdy ptáky krmit, jak kterého rozpoznat a další zajímavosti.

Tak co, půjdete do toho se mnou i vy?

 Petra

 ♡

Malé doplnění: vzhledem k velkému zájmu o informace o tomto prvním sčítání ptáků České společnosti ornitologické padá server. Takže..... pozorovat a sčítat můžeme i tak, výsledky se mohou hlásit až do 15.1. Kdo neví jak, je to jednoduché: vyberte si libovolných 60 minut a během nich pozoruje a počítejte jednotlivé ptáčky na vašem krmítku. Zapisuje si vždy nejvyšší počet, co naráz vidíte. Nesčítejte. Vidite-li 5 koňader a za deset minut 3, platí počet 5, ten nejvyšší.  Pokuste se i o určení druhů, když některého ptáka nepoznáte, nic se neděje, i tak ho můžete započírat jako neznámý druh. Vše si zapište, vč. hodiny, kdy jste pozorovali.  Koho to bude bavit, může si udělat klidně další sčítání zítra a nahlásit to jako druhé , třetí, třeba i desáté počítání :)
Já mám např. z dnešního rána, mezi 8.30 az 9.30 pozorováno: 
10x sýkora koňadra
2x sýkora modřinka
1x hrdlička zahradní
1x kos černý 
18x vrabec domácí 

Určitě si ještě minimálně jedno počítání dám :)

P.

Taky krmíte?

My už mnoho let. Pozorovat tu drobotinu je uvolňující, přináší mi to radost. Takovou tu opravdovou obyčejnou radost.  A musím říct, že někteří letošní vrabci jsou pěkně vykrmení..... jsou jako kuličky. Houfují se na stromech a keřích a dělají pak směrem ke krmítku neskutečné výpady. Semínka vyhazují na zem, mimo krmítko,  a pečlivě vybírají, které si odnesou. To sýkorky jsou ukázněnější, nepořádek nedělají. Na druhou stranu je tu spoustu jiných ptáčků, kteří to ochotně po vrabcích ze země uklidí. :)

Takové krásné rampouchové závojíčky mělo krmítko jedno ráno. Jen pár hodin vydržely:

Dneska je už krmítko bez rampouchů. Ale nikomu ze strávníků to nevadí. Chodí k nám i veverka, jen se mi ji letos ještě nepodařilo vyfotit. Loni jsem měla větší štěstí, tady mrkněte ;)

A co vy, taky přilepšujete v zimě zvířatům,  ptáčkům? Určitě se to vyplatí ;).  Mám radost, když u nás pak na jaře i zahnízdí a vyvedou mladé ..... A kolik škůdců z našich záhonů zlikvidují.  A nejen to. Už jen ten pocit, že můžeme pomoci,  když oni mají období nedostatku.  Příroda si to zaslouží....

Mějte prima dny,

Petra