úterý 29. ledna 2019

Svícny z ledu

Krásný večer, moc vás všechny zdravím!

Jaro, léto podzim......to jsou roční období, která mám raději než zimu. Jo jo, je to tak. Já jsem prostě zahradní člověk :) Ne že bych byla takový pěstitel a zahradník, to zase ne, ale na zahradě trávím, při dobrém počasí většinu volného času. Na druhou stranu, zimě se nedá upřít mnoho okamžiků, kdy i ona nám má co nabídnout. A třeba ledové svícny, ty prostě v létě neudělám. No, udělám, ale moc dlouho nevydrží :) Takže teď je ten správný čas....

ledový svícen

lucerny z ledu

ledové svícny

Bez mučení přiznávám, že si pomáhám mrazákem. Na to, aby mi svícny pořádně během jedné noci promrzly není u nás dost velký mráz. Taky jsem přišla na to, že chlorovanou vodu z kohoutku je lepší převařit a nechat do druhého dne odstát. Převařit klidně 2x, 3x. Když to neudělám, není led dost průhledný, je mléčný a rostlinky v něm pak neudělají tolik parády :)
Loni jsem svícny dělala taky. Měla jsem víc červených bobulek z dřišťálu. Letos jich moc nebylo, ale kvetou mi vřesy a ty se mi ve svícnech líbí taky moc.....

svícny z ledu

ledová lucerna



A jak si zimu užíváte vy? Lyžujete, bruslíte? A kdo z vás si v dospělém věku zavzpomíná na dětství a sedne na boby a sveze se z kopce? ☺️


Mějte prima dny,
Petra


čtvrtek 24. ledna 2019

Hrad Kašperk

Krásný večer vám všem!

V minulém příspěvku jsem vám slíbila, že vám ukážu místo, na kterém jsme se zastavili po cestě domů z Kvildy. Tak tady je :)  Královský hrad Kašperk. Nejvýše položený hrad v Čechách, postavený v šumavských kopcích z příkazu římského císaře a českého krále Karla IV.  


Auto jsme zaparkovali kousek pod kopcem, v místech České Domky. A pak už šli pěšky. Netušili jsme, jaká bude cesta, jestli bude v napadaném sněhu prošlapáno. Ale bylo to v pohodě :) Nejdřív nás cesta zavedla na zříceninu Pustý Hrádek.



Ten tu byl vybudován jako předsunuté opevnění. Měl prostě chránit hrad před odstřelováním z blízkého kopce.  Samotný hrádek není pro laiky až tak zajímavý, ale turistů jej navštíví hodně. Je z něj totiž na Kašperk naprosto úžasný výhled.  A nejen na hrad. I na pěkný kousek Šumavy.



Hrad samotný byl zavřený. Celý leden se jeho brána turistům neotvírá. Ale už třeba v únoru 2x v týdnu ano. My měli smůlu.... No, alespoň máme důvod se brzy vrátit :)





Tak kdybyste měli cestu kolem, udělejte si čas, je to krásné a zajímavé místo :) A určitě pár míst z hradu poznáte sami.... natáčela se tu totiž pohádka Anděl Páně :)

Mějte prima den, Petra




PS: jedno srdce jsem na cestě potkala, posílám ho i vám ☺️








neděle 20. ledna 2019

Šumavská Kvilda

Krásný den vám všem!

Tento týden jsme měli jeho pracovní část o trochu kratší. Ve čtvrtek, jsme se hned po obědě sebrali a vyrazili na Šumavu, na Kvildu. U nás, v Plzni, není po sněhu téměř ani památky. Tady je to jiné.....


Přibližně 30 metrů cestičky k chalupě jsme si museli ve sněhu odházet. Já, městská žena, jsem si myslela, že sněhová fréza je přesně to, co nám pomůže a bez velké námahy nám odhází alespoň uličku na projití. No jak jsem se spletla. Ale mělo mi to dojít..... Už jste někdy zkusili jít na zarostlou louku s běžnou sekačkou? A nepochodili, že? Se sněhem je to stejné. Odhazovali jsme přibližně 70 centimetrů a s tím už si fréza neporadila. No, jestli nás někdo pozoroval, byli jsme asi jako Pat a Mat. Jeden vodil frézu, druhý pod ní hrablem házel sníh, který nejdřív pracně odkrajoval. No možná i proto je ta cestička tak klikatá ☺️ Prostě není fádní. Rovnou umí každý blbec ☺️

Ale byla to nádhera. Čerstvý horský vzduch, klid, ticho. My spali na polosamotě, v místě, kam bez povolení nesmí ani auta.... no dovedete si to představit...



  Cesty jen prohrnuté, lidé pěšky nebo na běžkách. Těch tras co tu je!


A příroda jak umí kouzlit..... přes noc připravila něžné sněžné vlny.


A domy ozdobila závějemi rampouchů .





 Bylo to božské! Dnes už jsme doma, ale po cestě jsme se ještě zastavili na jednom pěkném místě.  Ale o tom až příště.

Mějte prima dny, Petra





neděle 13. ledna 2019

Mýdla a povlečení

Ahoj všichni, moc vás zdravím!

Nevím jak vy, ale my byli tenhle víkend zalezlí doma jako jezevci. To počasí, ach jo.... po sněhu, který v pátek vydatně padal není ani památky.  U nás jen prší a fouká.  Není to zrovna počasí, které mě láká k nějakým procházkám a túrám. I naši psi, jak jim spadne pár kapek do kožichu, berou zpátečku pěkně do tepla domova :)
Tak jsem alespoň dohnala pár restů, na které nezbývá jindy čas ani chuť. Vyklidila jsem třeba skříňku s povlečením. Pár kousků už jsme neměli na peřinách snad několik let..... Z damaškových, které jsem dostala od babičky před mnoha lety do výbavy, a z běžných hladkých bavlněných, jsme v průběhu let přešli na krepové. Jo jo, kvůli žehlení. Dřív, ještě u našich v paneláku, jsme povlečení mandlovali, ale my mandl nemáme a žehlit povlečení se mi nechce, to přiznávám.... Dlouho jsem odolávala a nepoužívané povlečení jsem dávala jen stranou. Je přeci krásné, jako nové, ještě se může hodit....  
A ne, nemůže. Jen nám ve skříni leží a leželo by dál. Tak ho dám na charitu. Třeba někomu jinému službu udělá.....

I na domácí mýdla došlo. Mezi svátky jsem dělala dvě a těm jsem teď srazila hrany. Líbí se mi tak víc. Je lepší to dělat s odstupem času, kdy už je mýdlo po pár týdnech trošku tvrdší :)




 Snaha o to, aby se v mi mýdlech při rozkrojení objevil motýl, se docela povedla, to mám radost. Pořád je pro mne překvapení, jak to vždy dopadne.  Je to napětí, to mi věřte :)




A co u vás, jak jste prožili víkend vy? Zapadáni sněhem někde na horách, na procházkách nebo s hrnkem čaje u telky nebo knížky?  Nebo od každého kousek?

Ať tak či tak, přeji vám krásný nedělní večer!
Petra






pátek 11. ledna 2019

Výstava pod širým nebem

Tahle výstava ve Smetanových sadech není zdaleka první výstavou pod širým nebem v této části Plzně. Posledních několik let tu my, obyvatelé a návštěvníci plzeňského centra, máme šanci  prohlédnout si fotografie různých témat, žánrů a zaměření pravidelně. A lidi to baví :). Výstavní panely tu byly, jestli se nepletu, prvně instalovány v souvislostí s udělením titulu Evropské hlavní město kultury. Plzeň ho získala v roce 2015. Od té doby tu výstavní panely ukazují zajímavosti z našeho města a regionu v létě, v zimě. O architektuře, sportu, slavných rodácích, o historii divadel..... A je zajímavé kolem jdoucí lidi pozorovat. Výstava je zdarma, je instalovaná na chodníku, v místech, kde denně prochází tisíce lidí. Spěchajících do práce, za nějakou povinností. A právě u panelů často zpomalí nebo se zastaví. Vlastně asi původně ani nechtěli, ale zajímavé téma a často i písemné informace, které fotografie provází, jim zvolní krok. 
Já tudy tentokrát procházela po  osmé hodině ranní. Lidí tu bylo málo, tak jsem si mohla u panelů postát naprosto nerušeně. A tohle téma se mi líbí moc. 


Procházka Plzní před rokem 1989..... ta místa si takto ještě pamatuju. V roce revoluce jsem byla v posledním ročníku základní školy. Ještě mám v paměti zasunutá  ta místečka, přesně tyhle obrazy, jen v živých barvách. Ještě si pamatuji, že tam, co je dnes parkoviště, bylo kadeřnictví, kde mi ostříhali ofinu jako podle hrnce a já pak s brekem šla domů :o) . Že tam, co je dnes večerka, jsem s mamkou vystála několika hodinovou frontu na moji první džínovou sukni. Ta byla! Nosila jsem jí do školy  tenkrát snad měsíc v kuse :)





Tahle výstava mě opravdu pohladila po duši. Ty vzpomínky na šťastné dětství. Na město, které jsem měla a mám i teď moc ráda. Plzeň není jen průmyslová, umí být a je i krásná, historická, kulturní. Vždycky s nadsázkou mluvím o tom, že se jednou na důchod odstěhuju na vesnici. Ale mé rodné  město by mi chybělo. To vím.
Co vy, bydlíte ve svém rodném městě, obci? Nebo jste se přestěhovali za prací, za životním partnerem, desítky či stovky kilometrů jinam?

Mějte prima dny,
Petra







neděle 6. ledna 2019

Kapka medu

Tuhle lahvinku jsme dostali s manželem od syna k Vánocům. A přišel čas ji otevřít, na zahřátí, večer, po pěkně vymrzlé procházce :)

No, vlastně to ani není nic, co bych za normálních okolností psala na blog, ale ten špunt, ta zátka, ta se mi moc líbila :)

Řekněte sami, není pěkná?





Co vy, dáte si, když se vrátíte zmrzlí domů, třeba po pěkné túře, na zahřátí voňavý svařák, horkou medovinu a nebo dobrý čaj?


Petra




čtvrtek 3. ledna 2019

Ptačí výzva

Ahoj všichni☺️

Není to tak dlouho, co jsem se vás ve svém příspěvku ptala, jestli přikrmujete v zimě ptáčky. Většina z vás psala, že ano, což je super. 




Tak tu mám pro vás výzvu. Vlastně ne já, není to moje výzva. Připravila ji Česká společnost ornitologická a jedná se o první hromadné sčítání ptáčků na našich krmítkách. Je to vcelku jednoduché, určitě to zvládne každý. Máte-li chuť a během tohoto víkendu (4.-6.1.2019) hodinku čas, můžete se zúčastnit i vy, třeba i s dětmi. Nemusíte být žádnými odborníky na ptactvo, to se nemusíte bát. Informace o tom, jak vše probíhá naleznete tady, přímo na jejich stránkách. Zároveň tam najdete i to, jak, čím a kdy ptáky krmit, jak kterého rozpoznat a další zajímavosti.

Tak co, půjdete do toho se mnou i vy?

 Petra
 ♡


Malé doplnění: vzhledem k velkému zájmu o informace o tomto prvním sčítání ptáků České společnosti ornitologické padá server. Takže..... pozorovat a sčítat můžeme i tak, výsledky se mohou hlásit až do 15.1. Kdo neví jak, je to jednoduché: vyberte si libovolných 60 minut a během nich pozoruje a počítejte jednotlivé ptáčky na vašem krmítku. Zapisuje si vždy nejvyšší počet, co naráz vidíte. Nesčítejte. Vidite-li 5 koňader a za deset minut 3, platí počet 5, ten nejvyšší.  Pokuste se i o určení druhů, když některého ptáka nepoznáte, nic se neděje, i tak ho můžete započírat jako neznámý druh. Vše si zapište, vč. hodiny, kdy jste pozorovali.  Koho to bude bavit, může si udělat klidně další sčítání zítra a nahlásit to jako druhé , třetí, třeba i desáté počítání :)
Já mám např. z dnešního rána, mezi 8.30 az 9.30 pozorováno: 
10x sýkora koňadra
2x sýkora modřinka
1x hrdlička zahradní
1x kos černý 
18x vrabec domácí 

Určitě si ještě minimálně jedno počítání dám :)

P.


středa 2. ledna 2019

Sýrová roláda

Moc vás všechny zdravím ☺️

Dneska jsem tu po delší době opět s jedním receptem. Tuhle sýrovou roládu nedělám moc často. A přitom ji máme všichni tak rádi.


ingredience:

15 dkg plátkového sýru Eidam 
15 dkg šunky
8 dkg změklého másla
2 obdélníčky taveného sýra
3 vejce uvařené natvrdo
1 kyselá okurka
1 menší cibule
pepř, sůl, lžička až dvě hořčice

Plátkový sýr rozložte na pečicí papír na plech tak, ať se kousky překrývá. Vložte na chvilku do trouby, aby se rozehřál a spojil. Pak na něj položte šunku, ideálně na tenko nakrájenou. Na ni pak rozetřete náplň, kterou smícháte z ostatních ingrediencí. Vejce strouhám, okurku i cibuli krájím opravdu nadrobno. Pak už stačí opatrně srolovat, nechat do druhého dne uležet. 



My měli tuhle roládku na Silvestra. A jsem zvědavá, kdy si na ni někdo u nás zase vzpomene. Aby to nebylo zase až za rok ☺️

Taky máte oblíbená jídla, která paradoxně připravujete jen jednou za dlouhý čas?

Mějte prima dny,

Petra