pátek 11. ledna 2019

Výstava pod širým nebem

Tahle výstava ve Smetanových sadech není zdaleka první výstavou pod širým nebem v této části Plzně. Posledních několik let tu my, obyvatelé a návštěvníci plzeňského centra, máme šanci  prohlédnout si fotografie různých témat, žánrů a zaměření pravidelně. A lidi to baví :). Výstavní panely tu byly, jestli se nepletu, prvně instalovány v souvislostí s udělením titulu Evropské hlavní město kultury. Plzeň ho získala v roce 2015. Od té doby tu výstavní panely ukazují zajímavosti z našeho města a regionu v létě, v zimě. O architektuře, sportu, slavných rodácích, o historii divadel..... A je zajímavé kolem jdoucí lidi pozorovat. Výstava je zdarma, je instalovaná na chodníku, v místech, kde denně prochází tisíce lidí. Spěchajících do práce, za nějakou povinností. A právě u panelů často zpomalí nebo se zastaví. Vlastně asi původně ani nechtěli, ale zajímavé téma a často i písemné informace, které fotografie provází, jim zvolní krok. 
Já tudy tentokrát procházela po  osmé hodině ranní. Lidí tu bylo málo, tak jsem si mohla u panelů postát naprosto nerušeně. A tohle téma se mi líbí moc. 


Procházka Plzní před rokem 1989..... ta místa si takto ještě pamatuju. V roce revoluce jsem byla v posledním ročníku základní školy. Ještě mám v paměti zasunutá  ta místečka, přesně tyhle obrazy, jen v živých barvách. Ještě si pamatuji, že tam, co je dnes parkoviště, bylo kadeřnictví, kde mi ostříhali ofinu jako podle hrnce a já pak s brekem šla domů :o) . Že tam, co je dnes večerka, jsem s mamkou vystála několika hodinovou frontu na moji první džínovou sukni. Ta byla! Nosila jsem jí do školy  tenkrát snad měsíc v kuse :)





Tahle výstava mě opravdu pohladila po duši. Ty vzpomínky na šťastné dětství. Na město, které jsem měla a mám i teď moc ráda. Plzeň není jen průmyslová, umí být a je i krásná, historická, kulturní. Vždycky s nadsázkou mluvím o tom, že se jednou na důchod odstěhuju na vesnici. Ale mé rodné  město by mi chybělo. To vím.
Co vy, bydlíte ve svém rodném městě, obci? Nebo jste se přestěhovali za prací, za životním partnerem, desítky či stovky kilometrů jinam?

Mějte prima dny,
Petra







24 komentářů:

  1. Petro, nebydlím, jsem ze středních Čech z Mladé Boleslavi.
    Ale vracím se tam , bydlí tam moji rodiče i poblíž moje nejlepší kamarádka.
    Upřímně už jsem z rodiště více jak 25 let a už netoužím tam znovu bydlet. I když mi roky trvalo než jsme si zvykla na východě Čech, kam jsme odjela přímo z porodnice , bylo to náročné!
    Ale domov už mám na východě :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stěhovat se daleko, najít si nové přátele, zapustit nové kořeny, to musí být Ilonko náročné. Ale je fajn, že nelituješ :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  2. Milá Péťo, to musí být hezké zavzpomínat na časy minulé přímo v terénu. V roce 1989 jsem také končila základku :-)
    Já jsem se stěhovala mockrát a všude zůstalo kus mého „já” a teď mám už pátým rokem další domov. Přeji ti hezké lednové dny! Romana

    OdpovědětVymazat
  3. Hezký den přeji.Moje rodné město je Liberec.Mám ho pořád moc ráda, ale před 20lety jsme si postavili baráček u Turnova v Českém ráji a jsme tu moc spokojený. Stěhovaly se s náma i tři výmarandy a byly tady moc šťastné.Máme
    to do lesa pár kroků a nad náma hrad Valdštejn.Když se mi zasteskne po Liberci,tak si zajedeme za dcerou.Měj se moc hezky.Martina


    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, to jste si pro nový domov našli krásné místo :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  4. Taky už nežiji ve svém rodném městě. Ale od nynějšího mého trvalého bydliště to mám cca 10 km. Ráda se tam vracím, ale víc let jsem už prožila prostě kousek dál, kde mi ale přeci jen trochu trvalo, než jsem si zvykla.Ráda mám obě města. To, kde jsem se narodila, chodila do školy, měla první lásky a i to, kde už dlouho žiji svůj dospělý život.
    Hezký den!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Hani, to máš do rodného města kousíček, to se ani tolik nestýská, viď?
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  5. Mé srdíčkové, rodné město je Chrudim. Ale od mého prvního roku jsem žila s rodiči v Pardubicích. Ale Chrudim je mému srdci bližší. Přeci jenom vzpomínky na bábinku a první lásky mám spojené s Chrudimí. Z Pardubic jsem utekla před pár lety na vesnici, tak nějak mezi Chrudimí a Pardubicemi...
    A vaše výstava je úžasná..zastavit se a vzpomínat 😉. Peti krásný víkend ti přeji.Z🖤

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Zdeničko, tak to k rodnému městu nemáš až tak daleko, viď? :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  6. Mám ráda staré fotky - jaké to bývalo. Přinášejí pohledově takový klid. Já bydlím ve svém rodném městě, jenom 5 let po svatbě jsme s mužem bydleli kousek dál. A při první možnosti jsem se s radostí vrátila. Můj muž dost s rodiči "pendloval" po republice, žili v několika různých městech. Žijeme v mém městě spolu již,letos to bude, čtyřicet let :o).
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, taky jsem měla pauzu, kdy jsem v Plzni nebydlela. Asi dvouletou. A pak jsem se vrátila zpět. Jako ty :)
      To budete mít krásné výročí! :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  7. Já jsem v Plzni studovala, takže je to město mého mládí. Teď tam bydlí můj bratr, takže tam také jezdíme. Toto je krásná výstava!

    OdpovědětVymazat
  8. Krásné město, mám tam blízko kamarádku. Já bydlím kousek od Mladé Boleslavy.

    OdpovědětVymazat
  9. Mé místo narození je Ostrava, ale v Praze žiju už přes 50 let, takže jsem už asi pražská :). Přes 30 let bydlím na jednom sídlišti a 35 let pracuju na jednom místě, takže tyhle místa vnímám opravdu v proměně času. A nakonec i to sídliště, kde jsem bydlela v dětství, protože tudy občas procházím nebo projíždím.

    Výstava na panelech je dobrý nápad a zrovna ty staré fotky by se mí líbily. Panelové výstavy bývají občas ve Valdštejnské zahradě, ale spíš k významným výročím. A kdysi byla v Muzeu hl. m. Prahy výstava obrazů Vaclava Jansy, na který jsou různá pražská zákoutí malovaná někdy na začátku 20. století a které byly doplněné aktuálními fotkami těch samých míst. Ta se mi tenkrát hrozně líbila.

    Pěkný večer

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stáni, to už jsi asi opravdu pražačka :) A tolik let v jednom zaměstnání? To je neskutečné :)
      Měj prima dny, Petra

      Vymazat
  10. Peti, žiji v rodném městě, a i když se mi líbí spousta jiných míst, teď už bych neměnila... A ty vzpomínky - s přibývajícími roky ráda vzpomínám, dospělé děti to rády poslouchají (kupodivu :o)).
    Tyhle venkovní výstavy jsou moc dobrý nápad. První u nás jsem viděla myslím před lety na Kampě...
    Měj hezkou sobotu, Helena

    PS: to portské neohřívám, byla by to asi škoda, hřeje i tak :o)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, je to podivuhodné, ale i naše děti už dospěly do let, kdy je naše vyprávění o "starých dobách" baví :) Asi už prostě dospěly :)
      Měj prima dny, Petra
      PS: to portské bych opravdu měla ochutnat. Přemýšlela jsem, kdy jsem ho měla naposledy, a už je to 20 let! :o)

      Vymazat
  11. Péti, krásná výstava. Já jsem se za svůj život mnohokrát stěhovala, ale posledních víc než 35 let žiju poblíž Prahy, kde jsem většinu života také pracovala a považuji ji trochu za svoje město, přestože jsem se narodila na Moravě. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  12. Zajímavé vzpomínání...takové výstavy mám ráda. Líbí se mi téma i zpracování.
    Hezké dny přeji Eva

    OdpovědětVymazat
  13. Péťo, výstava je určitě zajímavá a věřím, že se u ní lidé zastavují. My v Č. Budějovicích míváme už pár let, přes léto, na náměstí výstavu "Když století městem proletí". Jeden skvělý fotograf, pan Milan Binder, fotí nové fotky podle starých. Hledá přesně to místo, odkud byla pořízena stará fotografie. A pak máme přesné srovnání a popis jak to vypadalo v daném období a dnes. Také zajímavá podívaná.
    Přeji Ti pohodový víkend. D.

    OdpovědětVymazat
  14. Péťo, vrátila jsem se do domu mého dětství a dospívání. Takovéhle výstavy mám ráda, na Kampě bývají, ale to není můj rodný kout. Jen tam moc rádi chodíme.
    Měj hezkou neděli. J.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu blogu i milé komentáře, kterých si velmi vážím.
Mějte se krásně, Petra