neděle 7. ledna 2018

Na Tři krále .....

se u nás doma žádné tradiční jídlo nevařilo ani nepeklo. Přesto se jedna tradice dodržovala a to opravdu striktně. Bylo to obligátní uklízení stromku.


Pamatuji si jako malá holka na to, že na tom, aby se přesně 6. ledna uklidilo vše vánoční, trval náš taťka.  Ani o den dřív,  ani o den později.  I kdyby rodinu zachvátila španělská chřipka, tak v ten den jsme museli stát v zástupu v obýváku a do krabic uklízet všechny ty ozdoby, světýlka, řetězy a svícny.  Nechápala jsem, proč by to nemohlo počkat třeba do víkendu, když byl zrovna všední den. Ale nemohlo. Na Tři krále je prostě na Tři krále a hotovo. Taťka byl v tomhle nesmlouvavý. A my jako děti si říkali, že až my budeme dospělí....... znáte to :) Jediné, co se mi vždy moc líbilo, byl samotný akt likvidace stromku. Totiž, když bydlíte jako dítě v paneláku v pátém patře a nechcete padajícím jehličím zaneřádit celý byt a chodbu v domě, nabízí se i jiná možnost. Okno. A to byste nevěřili, jak takový dvoumetrový stromek frčí dolů. Taťka stál se stromkem v okně a my, jako vyslanci našeho bytu, jsme mu dole na chodníku hlásili, jestli někdo nejde, protože přes vystupující lodžii na jednu stranu neviděl. Kdyby to šlo, nejraději bychom ten stromek zase vynesli nahoru, aby ho mohl hodit ještě alespoň jednou. To víte, taková podívaná se konala jen jednou v roce :) 
Úžasné je to vnímání dané situace dětskýma očima a pak po letech totéž, ale z pozice dospělého. Najednou slyším sama sebe jak svým dětem říkám, že opravdu ten stromek MUSÍME uklidit 6. ledna. Až se tomu směju. Takže i letos jsme dodrželi uklízecí tradici. Ozdoby jsme schovali, stromeček odnesli ke krbu a bylo hotovo.



 Musím se tedy přiznat, že se všemi drobnostmi,  kterými v době adventní zdobím náš dům, jsem se rozloučit nedokázala. Alespoň v kuchyni jsem si nechala hvězdičkový světelný řetěz a svícen ze zavařovací láhve, kterému jsem z drátu dodělala držátko a permanentním bílým fixem domalovala vločky.  Než přijdou Velikonoce a s nimi jarní, vajíčkové a zajíčkové doplňky, budou mi tyhle zimní dělat potěchu pro oči a trochu toho tepla domova :)








Mějte pohodový zbytek víkendu!

Petra




2 komentáře:

  1. Peti, musím se smát... Máme své dětství v sobě pevně, ať chceme nebo ne :o) Moc hezké vzpomínání! Stromek zatím máme, příští týden se na změnu dekorací chystám...
    Jo, Aaronovi je rok a 5 měsíců, teď tu sice chrupe, ale je to pěkné tornádo. Chtěla bych mít jeho páru :o)
    Pa, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Helenko, to věřím, že je Aaronek torpédo :) Náš Maxík taky, ale Rozinka, to je dámička :)
      A to dětství v nás....kolikrát já si říkala, že nebudu jako naši....a teď vidím, že jsem občas jejich kopie :)
      Krásné dny.
      Petra

      Vymazat

Děkuji vám za návštěvu blogu i milé komentáře, kterých si velmi vážím.
Mějte se krásně, Petra