Les Čilina

Víkendové krásné slunečné počasí nás nabudilo na pořádnou procházku. Tentokrát se naším cílem stal les Čilina na Rokycansku. Byla to nádhera! Les opravdu voněl jarem, houbami...vím, ještě nerostou, ale znáte ty vůně? Prostě vůně lesa.... ❤

Měla jsem pocit, že jsme tam snad sami.

Po cestě Čilinou narazíte i na zvláštní stromy. Na úkaz, který už na moc místech naší republiky nenajdete. Na stopy po řemesle, které je už téměř zapomenuto. Tady kdysi dávno pracoval smolař.

První, co člověka napadne je to, proč někdo takto ničí les. Ale není to tak. Naši předci se o lesy uměli starat. Smolaření patřilo v naší zemi k přísně regulovaným činnostem a těžení smoly “načerno” bylo považováno za zločin na úrovni pytláctví. Měl-li vlastník lesa povoleno smolu ze stromů získávat, měl zároveň jasně stanoveno jak. A hlavně byl určen věk takto využívaných stromů - narušovány byly pouze ty stromy, které byly určeny k mýcení v horizontu několika málo let, takže poškození dřeva ani lesa nebylo příliš velké. V narušené části stromu docházelo k silnému prosmolení kmene. Takové dřevo mělo, kromě toho, že poskytlo smolu, ještě své další využití - bylo zpracováno třeba k výrobě loučí. Výborně totiž hořelo a bylo velmi odolné vůči hnilobě.

Nalézt dnes v lese stromy se stopami po činnosti smolařů je docela vzácné. Vzhledem k časovému odstupu od těžby se jedná o nějakým způsobem “zapomenuté” části lesa, které unikly obvyklému osudu. Ty v lese Čilina (Podbrdská oblast) jsou z doby 2. světové války. Stromy byly v době narušení (vytvoření tzv. lizin) přibližně 90 let staré, dnes mají cca 170 let. A všechny jsou živé :)

 O kousek dál se nám otevřel krásný výhled na Litohlavy a kopec Vršíček s poutní kaplí Navštívení Panny Marie.

Pejsci byli spokojení, ani od bláta černé "podvozky" jim nevadily. No doma ve vaně už to bylo horší :)

U vrcholu Čiliny je pomníček letců, kteří tu tragicky zahynuli v roce 1962. Bohužel, tady zapracoval vandal a nebylo téměř co vyfotit. Co z toho dotyčný má, nechápu....

V lese bylo nádherně. Takových dnů bych potřebovala v týdnu víc. V nohách jsme měli 9 kilometrů a já jsem večer po té dávce čerstvého jarního vzduchu usínala už v půl deváté :)

Snad jste i vy měli krásný víkend jako my. 

Petra