Jehňátka

Jsem městská holka, vyrůstající v paneláku. Sice s babičkou na vesnici, za níž jsem jezdila víkend co víkend, ale ovce jsem u ní nezažila. Babička bydlela v bytovce a měla na druhé straně obce v zahrádkářské kolonii ten svůj kousek zahrádky, nějakou tu slepici, králíky, záhonky se zeleninou, rybíz, angrešt, jabloně......no znáte to :) My jako malé holky jí po zahradě lítaly, trhaly si rovnou do pusy zralé voňavé jahody, houpaly se na staré, deštěm opršené a časem sešlé houpačce, na které už téměř ani nebylo vidět, že měla původně zelenou barvu. A jak jsme na ní létaly vysoko!! V parném létě jsme se koupaly ve staré plechové vaně. Děda jí vždycky na začátku prázdnin vytáhl z kůlny a naplnil nám ji vodou z potoka..... To byly časy!! Jen když babička zahlaholila: "holky, připravím vám králíka, v neděli ho vezmete mamině domů", to jsme mizely pryč.  Na to jsme se prostě dívat nemohly... Ale to tak je, kdo bydlí na vesnici, to jistě zná. I když....dneska už to není takové. Králíky a slepice měl dřív každý, babička skoro nevěděla, co s vejci dělat, měla leckdy přebytky. A teď člověk marně hledá nějakého hospodáře, od kterého by si domácí vajíčka mohl pravidelně kupovat. Ale to už je jiné téma.....

Mně před pár dny volala kamarádka, jestli nechceme přijet na kafčo a podívat se na jehňátka. Loni jsme to propásli.....stále jsme něco měli a než byl čas, byla jehňátka už velká. Ale letos to klaplo.

 ❤

Já, ovčí neznalec, jsem si myslela, že to rohaté je beran. A nene, je to ovce. No kdo se v tom má vyznat?? :)

 

Beran je tady. Musím se přiznat, že jsem se ho trochu bála. No, trochu....trochu víc. Když začal couvat, věděla jsem, že to není proto, aby se na nás podíval z větší dálky. Takže jak začal couvat on, já taky 😃. Honem jsem se schovávala za domácí, kteří věděli, jak ho zastavit.

  Prvně jsem viděla takhle malá, 14 dní stará jehňátka. Byla kouzelná!! Úplně k pomazlení. A ti černí jsou opravdu jako čertíci, že?

❤

Mějte všichni krásný nadcházející víkend.

Petra

Zamčeno v ledu

Letošní zima si na pořádnou dávku mrazů docela počkala. Alespoň u nás. Celou dobu nic, jen sem tam klesla rtuť v teploměru k nule, a to ještě jen v noci. Moje nová, pěkně teplá, zimní bunda se mi něco natrápila....Nějak mám v hlavě zakódováno, že se v zimním období musím nabalit, abych náhodou neumrzla a pak je mi tím pádem odpoledne při teplotách nad nulou docela horko. Tedy, bylo.....teď jsem ráda, že ji mám.

Ale on i ten mráz je potřeba, alespoň vymrzne všelijaká nedobrá havěť, která nám pak okusuje a ničí zahrádky. A nejen to. Při takových mrazech se dá i pěkně kouzlit s vodou. A nějaký den pak i ledová nádhera vydrží. Stačí přitom málo..... vhodná nádoba, zelená větvička, červené bobulky,  trochu vody, mrazivá noc a měla jsem hotovo.

 Pro svícen jsem použila pevnější kelímek od jogurtu. Byl i s ouškem, takový malinký kyblíček. Do něj jsem vložila útlou rovnou plastovou nádobku, kterou jsem zatížila kamínky a ke kyblíčku zafixovala lepenkou, aby mi nádobka zůstala stát pěkně uprostřed. Mezikruží jsem pak vyplnila drobnými větvičkami a červenými bobulkami. Stačí opravdu málo a kouzlo je na světě...

Ještě pár silně mrazivých dnů bude, tak můžete tuhle jednoduchou parádu zkusit.

Mějte pohodové úterý.

Petra

Müsli tyčinky

Krásné pondělí vám všem! 
Tentokrát jdu za vámi s dalším receptem. Nene, opravdu tento blog nemá být vyloženě kulinářský, ale znáte to, někdy se to tak povede..... Venku je zima a fouká ledový vítr, až mi mrznou uši přes čepici. Takže to na několika hodinové procházky není. Na chvilku ven a pak zase pěkně do teplíčka. A tak si tu přebytečnou energii vybíjím v kuchyni :) A med, sušené ovoce a ořechy,  to je pro mě vyloženě zimní záležitost. Kombinace toho všeho plus něco navíc, k tomu jen trocha práce a máte výbornou a zdravou svačinu a nebo mlsání k televizi.

Ingredience na müsli tyčinky:

190 g sušeného ovoce  

170 g ovesných vloček 

 170 g oříšků a semínek 

30 g rozmixovaných vloček (můžete nahradit hladkou moukou)

špetka soli 

100 g tekutého medu

2 dcl džusu, moštu na namočení

Postup:

Sušené ovoce nejprve namočte přes noc do džusu. Já použila tentokrát jablečný mošt. Druhý den ho zceďte a nakrájejte ovoce na velikost lístkového oříšku. Třeba u švestek to potřeba není, ty nejsou tak vysušené jako meruňky, tak u nich tento krok můžete vynechat.

Troubu předehřejte na 180 stupňů.

Na suché pánvi na středním stupni opražte lehce oříšky, ale ne moc, aby nezhořkly. Po té udělejte totéž i s ovesnými vločkami. Vychladlé oříšky nasekejte na hrubší kousky a všechny ingredience (kromě džusu, ten už nebudete potřebovat) smíchejte dohromady. Opět je lepší zapojit přímo ruce, vařečkou to jde hůře. Menší pekáček (já používám cca 30x20 cm) vyložte pečicím papírem. Lepivou směs,  která u sebe příliš nedrží do něj dejte, rozprostřete a olejem potřeným dnem skleničky pořádně upěchujte. V troubě se müsli tyčinky pečou cca 25 minut. Nechte je pak úplně vystydnout a až po té je nakrájejte na libovolné tvary. Většinou je během třech dnů sníme. Ale i tak, vzhledem k tomu, že nepoužívám žádné konzervanty, skladuji je raději v dóze v lednici. Ony tam i během pár hodin navíc i pěkně zvláční.

Já jsem tentokrát pekla z vlašských ořechů, protože jsem je měla doma. Je ale možné si je různě nakombinovat, použít mandle, lískové oříšky, slunečnicová semínka...prostě co máte rádi. Stejně tak ovoce. Tuhle várku máme se směsi z Lidlu, kde byly v sáčku namíchány meruňky, švestky, hrušky a jablka. Ale třeba výborné jsou i jednodruhové....tyčinky s jablky a skořicí nebo s ananasem a kokosem....zkrátka podle chuti každého. 

Je to rychle hotová svačinka, hlavně zdravá a vím, co v ní je.  

Krásný den, 

Petra

Domácí pizza

Neznám nikoho, kdo by neměl rád pizzu. My ji doma zbožňujeme. Za ty roky jsme si prošli všemi fázemi.....  Od vyzkoušení mražené ze supermarketu, která s pořádnou pizzou nemá nic společného a málokdy odpovídá obsah obrázku na krabici, po občasnou návštěvu pizzerie a nebo dovoz domů.
Ale tahle, domácí, ta je ta nejlepší na světě. Já je nestihla ani všechny vyfotit. Jak jsem jednu vyndala z trouby rozkrájeli si ji doma než jsem stihla vložit do trouby další. Zkuste, uvidíte, že nezbyde drobeček.....

Ingredience :

270 ml vlažné vody

8 g čerstvého droždí

3 lžičky olivového oleje do těsta a cca 3 další na potření těsta před kynutím (jde to i s běžným slunečnicovým)

540 g prosáté hladké mouky

1,5 lžičky soli

Těsto je potřeba zpracovat den předem a nechat odležet v lednici, kde nakyne na dvojnásobek. Když budete chvátat, asi by šlo péct ihned, ale určitě doporučuji nechat 24 hodin odpočívat.  Je pak mnohem lepší. 

Postup:

Do hrnku s vlažnou vodou rozdrobte droždí a zamíchejte, aby se rozpustilo. Pak už jen vlijte do osolené mouky a zpracujte těsto. Zadělávám ručně - opravdu rukama, jde to mnohem lépe, než vařečkou, na kterou se těsto jen lepí. Po poměrně krátké době se těsto spojí, je pružné a sametově vláčné. Zpracované těsto rozdělím na 5 stejných částí.  Každý kousek propracuji do tvaru bochánku, který celý potřu olejem a dám do mísy s širším dnem. Na dno by se nám měly vejít všechny bochánky tak, aby mezi nimi byly mezery. Mísu pak pečlivě zakryji potravinovou fólií a vložím do lednice. Do druhého dne bochánky nakynou na téměř dvojnásobek. Mísu pak vyndám z lednice cca půl hodiny před pečením. Jednotlivé bochánky rozválím přímo na kuchyňské lince, není potřeba je pomoučit. Ideální je rozválet je na opravdu co nejtenčí placky. Ty pak přendám na pečicí papír a rukama tvar ještě poupravím. Placky potřu domácím kečupem, dám šunku, anglickou slaninu, nivu, pak papriku, cibuli a navrch nastrouhaný  sýr. A nebo třeba místo slaniny a nivy špenát a syrové vajíčko. Pizzu pak dám péct. Vložím ji do předem na plno rozpálené trouby, kde je i rozpálený plech. U mě to znamená na 275°C.  Za přibližně 5-7 minut je hotovo. Další pizzu dávám opět na rozpálený plech, to je při pečení,  stejně jako krátký čas a vysoký stupeň, důležité. Díky tomu je pak šťavnatá a přitom s křupavým okrajem.
Zkuste ji, nebudete litovat. Kdo ji u nás ochutnal, o recept si řekl :)

Přeji krásný zbytek víkendu.

Petra

Lyžovačka na Plešivci

Včera jsme neplánovaně vyrazili na jednodenní lyžovačku. Den předtím jsme koukli na předpověď počasí a když jsme viděli, že má být azuro, teplota jen lehce pod nulou, bylo rozhodnuto. Sebereme se hned ráno, v 7 hodin nasedneme do auta a vyjedeme. Hory nemáme úplně za humny, tak ať jsme tam včas a ten den si pořádně užijeme i s lyžováním od 9 do 16 hodin, kdy jsou lanovky v provozu. No jasně, v 7 hodin to nakonec nebylo, vyjeli jsme o tři čtvrtě hodiny později, po cestě jsme maličko bloudili, protože naše navigace je stejně stará jako auto, takže žádná mladice, tudíž opravdu nezná všechny silnice, které se v posledních 10ti letech postavili a tvrdošíjně si trvá i na těch, které byly zrušeny popř. zaslepeny. Potvora jedna 😄 Ale i tak, do cíle jsme dorazili a mohli si užít tu horskou nádheru. Tentokrát jsme se vydali do Krušných hor, na ski areál Plešivec. Nikdy dřív jsme tam  jako rodina nebyli, jen dcera se školním lyžařským výcvikem, ale básnila o něm hodně, tak jsme ho zkusili. Chybu jsme neudělali. Areál je fakt pěkný, sjezdovky docela široké, 3 lanovky a nějaké vleky. Jako bonus bylo to, že tam bylo poměrně málo lidí, takže žádné fronty dole. A to sluníčko.....já si připadala jako v Alpách.....

Foťák jsem s sebou netáhla, fotek moc nemám, jen pár z mobilu. Ale myslím, že i ty vystihují tu krásu.

A mimochodem, dole u nástupní stanice na lanovku Pstruží je Après-Ski Bar "U Dostyho". Zastavili jsme se tam na něco k snědku a na kafčo. A taky na chvilku sundat helmy a lyžařské brýle a vystavit ty naše nosy a tváře sluníčku. To bylo báječné......A espresso mají opravdu mooooc dobré! Vrátit se na svah bylo těžké.... Začali nás bolet nohy, nejhorší to bylo právě po tom kafi....já myslela, že tu sjezdovku snad nesjedu....Zdálo se mi, že mám ty nohy nějaké gumové :) Naštěstí to rychle povolilo a jezdili jsme pak až do těch 16 hodin. 

Výlet se nám opravdu vydařil. Ski areál Plešivec mohu doporučit, nám se tam moc líbilo. 

I vy si užijte pěkného zimního počasí. Nějaký den by měly mrazy vydržet, tak ještě na lyže bude příležitost.

Petra

Madeirové kraslice.....

Do Velikonoc je sice ještě kolem 40 dní,  ale v případě,  že byste chtěli vyzkoušet zdobení vrtanou technikou a neměli potřebné vybavení, je nejvyšší čas se po něm podívat 😊

Já jsem tuto techniku letos vyzkoušela prvně. A musím říct, že se mi moc líbí.  Na netu je tolik inspirativních fotek! Oči až přecházejí.... Do těch nejsložitějších ornamentů jsem se raději nepustila,  ale i ty jednodušší v kombinaci s voskem udělají opravdu parádu. 

Vyfouknuté skořápky na fotkách jsou kachní.  Jsou jen o malý kousek větší než slepičí, ale jsou pevnější, takže při vrtání nepraskají tak snadno jako ty slepičí. Ještě mám husí, ty by měly být ještě pevnější, ale ty jsem zatím nezkoušela.   

Vrtala jsem malou vrtačkou s otáčkami 15 tisíc za minutu - ta rychlost je u vrtání kraslic důležitá. Dírky jsem nejprve vyvrtala opravdu tenkým vrtáčkem a pak jsem je zvětšila frézkou. Po té je potřeba kraslice ponořit na několik minut do lázně vody a Sava, poměr 1:1. Odstraní se tím vnitřní blanka, která je v dírkách vidět a zároveň se vejce pěkně vyčistí a vybělí. Kraslice jsem pak propláchla čistou vodou a nechala dobře uschnout. A nakonec ozdobila voskem z rozehřátých voskovek.

Na internetu najdete spoustu fotek, návodů i videí, kde je vše detailně popsáno a vysvětleno. 

Já budu další várku dělat zase příští víkend, chtěla bych vyzkoušet i barevné vosky :) 

Přeju vám krásný zítřejší start do nového týdne.

Petra

Znovu do práce....

Sice ne úplně obvykle, po nemoci zrovna v pátek, ale už jsem dneska do práce šla. Měla jsem tam několik restů,  které jsem nechtěla přetahovat do dalšího týdne. Ale alespoň jsem si ten pracovní den zkrátila a domu jsem se dostala ještě za krásného slunečného počasí. Jenže.....než jsem došla domů, měla jsem cestu okolo zahradnictví. Já už tam nesmím chodit :) Je vám doufám jasné, jak to dopadlo? Nikdy neodejdu jen s jednou kytkou. Dneska to byly 3 petrklíče a 3 macešky.

Nejsem schopná už tomu ataku jarního počasí odolat. Svítí  nám tu sluníčko už několik dní po sobě.  V noci sice napadly asi 3 cm sněhu, ale odpoledne tu nebyla ani vločka. Takže zimní osazení venkovního kameninového koryta u vchodových dveří dostane vale a pomalu ho vyměním za jarní. Macešky to venku určitě zvládnou...... Já vím, je teprve únor.....Ale za chvilku bude březen, to už je do jara "za pár "  No ne?!! 😊

PS:

Na facebooku jsem nedávno slíbila, že vyfotím i tu naši "sekvoji".  Mili,  tady je. Je to fíkovník drobnolistý neboli fikus benjamin. Letitý, už mnohokrát zkracovaný.......je to náš obřík. 

Mějte všichni krásný nadcházející víkend!

Petra