středa 4. dubna 2018

Výzva "Moje poklady"


a já se hned přihlásila. Bez rozmyslu. Taky proč ne, poklady srdci blízké máme doma snad všichni. I já. A až po té jsem začala přemýšlet jaké poklady vlastně mám. No jistě, největším pokladem je má rodina, mé stále ještě občasně pubertální děti, které miluju každým kouskem svého srdce, i když zrovna nemají náladu a tváří se jako kakabus o:) Dlužno napsat, že se to stává už opravdu jen ojediněle a já s úžasem sleduji, jací prima lidé z nich vyrostli. Ale vyfotit se na blog pochopitelně nechtějí. 
Velkými poklady jsou i mí pejsci, chlupatí společníci, kamarádi vždy s dobrou náladou, připraveni mne vítat, i když se vracím třeba po pouhé minutě, kdy jsem byla jen s odpadky. Ale ty jsem vám na blogu už taky ukázala.

Mé poklady, které vám tu představím, jsou tudíž jiné. Ale srdci blízké mi jsou moc. Jsou to poklady z dětství, poklady se vzpomínkami.....


Obrázky z kovu vyráběné kovářem, zámečníkem či kutilem měla na zdi pokoje nejedna domácnost. I ta mé babičky. Vím, většina lidí je už dávno zlikvidovala, do dnešních domů asi se moc nehodí. Ale tenhle čáp s rákosím, ten prostě do smetí nepatří. Bylo to to první, na co mi padl zrak pokaždé, když jsem u babičky otevřela vchodové dveře. Visel tam léta, stále na tom samém místě, hned proti dveřím. 
A stejné místo mu patří i v našem domě. Netuším, kdo je autorem ani jak se k babičce dostal. A není toho moc, co po babičce mám. Ale tenhle obrázek mi ji dnes a denně připomíná. A čím jsem starší, tím víc si uvědomuji, jak málo jsem si coby dítě vážila chvil s prarodiči. A je mi to líto. Ten společný čas už nevrátím, bohužel.





Můj druhý poklad patří do skupiny zvonečků. Nemám jich tedy tolik, že by se to dalo nazývat sbírkou, ale tenhle má čestné místo. Je to totiž zvonek Ježíškovský. S roční pravidelností nám svým cinkáním otevíral dveře obývacího pokoje, kde jsme pod stromečkem nacházeli vánoční dárky. Ke zvonečku jsme jako děti měly takovou úctu, že bychom na něj během roku téměř ani nesáhly, natož abychom si s ním hrály. Byl pro nás tak posvátný! Prostě Ježíškovský. Má už taky své roky a jestli si pamatuji dobře, vánočně zvonil už v dětských letech mého táty. Doufám, moc si to přeji, aby byl s naší rodinou dál. Aby třeba za několik let zvonil další dětské generaci.




Poslední poklad, který vám představím je opět spjat s mým dětstvím a babičkou. S tou babičkou, po které mám kovaný obrázek čápa. Od ní jsem totiž dostala tohoto zajíčka. Hračku tak malou, že ji schováte do kapsy. Zajíčka s prádelním kolíčkem uvnitř, kterého jsem měla tolikrát připnutého na prstu! Chodíval se mnou ven, držel se knoflíkové légy mé dětské košile nebo okraje trička. Až se divím, že jsem ho tenkrát nikde neztratila. Brala jsem ho na každou dovolenou, každé prázdniny. 
Kožíšek už má hodně vypelichaný, tlapičky několikrát zašívané a červená mašlička na jeho krčku už není téměř vidět. Ale stále ho mám. Asi jsem dětinská, ale není nikde schovaný. Sedí jako jediná hračka na poličce v kuchyni a dělá mi společnost každý den :)




Marti, nápad s touto výzvou byl opravdu báječný. Pro mne to neznamenalo jen projít dům, vyfotit pár fotek a napsat příspěvek. Bylo to pro mne zastavení, zavzpomínání. Otočení se zpět do minulosti a připomenutí si těch okamžiků, které mi navždy mají zůstat v srdci. Děkuji ti.


Mějte se všichni moc krásně. A važme si chvil, kdy můžeme být s těmi, které máme rádi a s kterými být chceme.

Petra






27 komentářů:

  1. Péti, krásné podklady. A ten čáp se mi moc líbí. Ano, všichni máme své poklady v naší rodině, ale o tom všichni víme. I mě přinutilo se zamyslet a vybrat poklady blízké mému srdci a některé věci a příběhy jsem si znovu připomněla. Měj se krásně a děkuji. Odkaz na tvoje poklady dám, že budou všechny u ostatních.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marti, zajímavé je, že jsou to všechno poklady, které nemají absolutně žádnou peněžní hodnotu. A přeci, kdyby mi za ně někdo nabízel já nevím co, nedala bych je :)
      Měj se moc pěkně, Petra

      Vymazat
  2. Petro,
    přesně tak to mám i já !
    Také jsem se do výzvy přihlásila, fotky ještě musím zveřejnit.
    Připomněla jsi mi, že dříve kovové věci byli snad v každé domácnosti.
    I u nás si je pamatuji, hodně podobné, jen se už nedochovali :-(
    Krásné jarní dny!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ilonko, v mysli mám tolik věcí, na které vzpomínám. Ale kam je zavál čas už bohužel nevím. To máme stejné, viď?
      Měj se krásně, Petra

      Vymazat
  3. Peťo, máš krásné poklady a všechny s příběhem. Kovový obraz si z dětství také pamatuji, mám doma dokonce z té doby kovanou růži, ale nevím, od koho je a kdo ji dělal a tak k ní vztah nemám, ale vyhodit ji nechci. I Ježíškovský zvoneček máme, ale takto nádherný není. A i medvídka s kolíčkem jsem měla, Koalu, možná bych ho našla u dětí v hračkách. Díky Tvým pokladům jsi mi připomněla i mé vzpomínky na dětství.
    Hezky jsme si zavzpomínaly a i hezké dny Ti přeji. D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Stejně je Dáši úžasné, jak máme díky tomu, že dřív nebyl v obchodech a vůbec takový výběr. Měli jsme stejné hračky, oblečení, vybavení domácnosti. A máme tím pádem i kousek stejných vzpomínek :)
      Měj se moc hezky, Petra

      Vymazat
  4. Péťo, krásné poklady, vzpomínky, vše má svůj příběh. Moje babička měla takový obrázek na schodišti, pamatuji si ho. I zvonek máme pouze na Vánoce, ale váš má krásné jméno :o). Jak píše Dáša, zavzpomínala jsem si s tebou, díky.
    Měj se hezky. J.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ty kovové obrázky měli lidé často, viď? Pamatuju třeba i na pohádkové - Rumcajse a Manku s Cipískem :) Joooo, kde ty časy jsou.....
      Přeji fajn dny, Petra

      Vymazat
  5. Tenhle příspěvek mě chytl za srdce. Ukázala jsi opravdové poklady.
    Naši mají taky ježíškovský zvoneček. Je krásný skleněný, starý minimálně jako já. Dodnes se na něj bojím sáhnout, abych ho nerozbila. :-)
    Měj se hezk, pa.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ahoj Dý, je to nějak v nás, nežijeme konzumně a víme, že rozbitou věc, ke které máme citovou vazbu, prostě novou nenahradíme :)
      Měj se krásně, Petra

      Vymazat
  6. Kovaný obraz čápa a rákosí mi něco připomíná, už jsem ho někde viděla, ale nemůžu si vzpomenout kde...
    I ostatní Tvoje poklady jsou Petro nádherné. A dětinská rozhodně nejsi, jen máš srdce na pravém místě:-).
    Díky za odkrytí Tvých pokladů.
    Hnerieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Henrietko, a kolik těch pokladů máme v srdci, viď?!
      Přeji krásné dny, Petra

      Vymazat
  7. Asi to napíšu u každé zúčastněné dámy - co by byly ty věci bez příběhu... A u tebe jsou to moc krásné příběhy, Peti, ráda věřím, že své poklady opatruješ.
    Děkuji a přeji hezké dny, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, ty příběhy jsou vlastně to nejpodstatnější na všem, viď? Já jsem si to opravdu užila. Vzpomínky na krásné časy. ...
      Měj se moc hezky, Petra

      Vymazat
  8. Kovový obraz mi připomněl něco z dětství, možná že ho někde v pracovních dílnách vytvořil můj bratr, nu nyní fakt nevím :o)).
    Péťo, máš krásné poklady a nejvíc se mi líbí ten malý zajíček. Prostě, že přežil s tebou tolik...Moc hezké příběhy spojené s tvými poklady.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, že bychom udělali novou výzvu "kovové obrázky"? 😁 Asi by se leckde ještě našli, především u babiček, tetiček :)
      Alenko, měj se krásně.
      Petra

      Vymazat
  9. Pěťo, děkuji, že jsi se s námi podělila o své poklady a vzpomínky. A dětinská rozhodně nejsi, zajíček Ti připomíná hodnou babičku a krásné chvíle dětství. Přeji hezký víkend. Růža

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Růženko, moc děkuju za tvoji návštěvu zde, na blogu.
      Přeji ti krásný den, Petra

      Vymazat
  10. Petruško, krásné poklady a krásné vzpomínky. Ježíškovský zvoneček a posvátné Vánoce. Přesně tak to bylo i u nás. Děkuji ti za kouzelnou vzpomínku. Iva

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Ivko, ja vnímám jako posvátné Vánoce i teď. Strašně nerada paradoxně třeba zdobím stromek. Nejraději bych ho totiž prvně viděla až po tom štědrovečerním zazvonění zvonečku ☺ Prostě s tim překvapením od A až po Z.
      Jsem moc ráda za tvoji návštěvu zde ☺ děkuju!
      Krásný den, Petra

      Vymazat
  11. Ráda jsem si prohlédla, jaké poklady skrýváte vy a myslím, že bych nějaký kovový obraz ještě objevila u mamky, protože tento typ výzdoby se váže k mému dětství. A ten zbytek? Jasné srdcovky. Přeji Vám krásný večer. Marcela

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Marcelko, kolik těch pokladů každý především v srdci má, že? ☺
      Moc děkuji za Vaší návštěvu na mém blogu. Mějte se moc krásně, Petra

      Vymazat
  12. Jsem ráda, že jsem díky výzvě mohla nahlédnout i do tvých pokladů.

    OdpovědětVymazat
  13. Krásné poklady, krásná výzva!

    OdpovědětVymazat
  14. Vzpomínky,vzpomínky vraťte se zas na krásný uprchlý dětský ten čas,jak krásně žily jsme nevinným hrám,vzpomínky,vzpomínky vraťte se k nám...jsem člověk,který nerad něco vyhazuje,mám proto schované skoro všechny hračky po dětech(dnes už jsou retro a některé i ceněné sběrateli)mám dokonce panenku z mého dětství(škoda,že má maminka není po mně ta naopak vše vyhazovala)ale nějakých pokladů by se našlo,bohužel ne po babičkách,jedna zemřela než jsem se narodila a druhá když jsem byla malá,proto si teď roli babičky užívám a střádám poklady. Krásný den všem sběratelkám vzpomínek Alča

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu blogu i milé komentáře, kterých si velmi vážím.
Mějte se krásně, Petra