Moc vás všechny zdravím!
Léto je v plném proudu, i když dnešní teploty kolem 17 stupňů tomu moc neodpovídají, a já nějak nic nestíhám. A to jsem si jako každou zimu říkala: "až bude léto, to bude prima...dlouhé dny, spoustu času...." Na druhou stranu, ono je taky i mnohem více aktivit než v zimě. Alespoň u mě ano. Kdo má zahradu, dá mi jistě zapravdu. Je to žrout času, ale nádherný, božský.... :)
Ale aby to nevypadalo, že veškerý volný čas trávím jen na zahradě....přes týden tedy na nějaké výletnění opravdu čas není. Po cestě z práce se občas zastavíme v nějaké hobby marketu, tu pro hmoždinku, tu pro háček, tmel, pravidelně druhý den v práci, kde stále ještě dolaďujeme detaily po stěhování, zjistíme, že jsme na něco zapomněli. Nábytek už jsme nastěhovali, rozmístili, ale místnosti stále zní drobnou ozvěnou. Potřebujeme pověsit obrázky,
nástěnku, co jsem si dělala z korkových zátek, položit koberce......zkrátka zabydlet. Koberce sháním kusové, jen pod stoly a židle a stále nemohu natrefit na ten správný rozměr......Takže přes týden je to fofr :)
O víkendu se snažím na nějaký ten výlet vyrazit. Tentokrát to bylo kousek od Klatov. Dcera je tam na letním táboře, letos prvně už ne jako dítě. Ještě s dalšími dvěma děvčaty dělají pomocnice v kuchyni. Asi to bude náročná práce a počítám, že až se vrátí, bude únavu dospávat ještě několik dní, ale nálada v kuchyni panovala dobrá. Holčiny byly samá legrácka a úsměv a hlásily, že to na příští rok vezmou zase. Je to fajn, jsem ráda, že jsou všichni spokojení. Nejen ony, ale i paní kuchařka. Pomocnice si totiž chválila :) Jo jo, to jsem se pýchou trochu dmula.
Na zpáteční cestě z tábora jsme si udělali zastávku u rozhledny Markéta u vesničky Dlažov. Ta předložka "u" rozhledny je docela důležitá, protože já se výšek bojím. Jak vystoupám nad 3 metry, popadne mne úzkost. A to nejen, že se bojím já sama, ale bojím se i o ostatní. Klidně i o cizí lidi. Stačí, že vidím, jak se kdokoliv opře o zábradlí, aby se pokochal výhledem a mně se začne zmocňovat panika. No, jsem bláznivka bláznivá, ale snažím se s tím bojovat. Loni jsem zvládla rozhlednu v Hustopečích, párkrát jsem zkusila i lanový park, ale strach to byl veliký. Ten první krok, když máte stoupnout jen na to nosné lano, ve výšce v korunách stromů.....slyšela jsem sama sebe, jak dýchám. Předpokládám, že mne museli slyšet i jiní. Já opravdu dýchala nahlas, možná že kdyby někdo stál hned vedle mě, slyšel by i mé srdce. Takový strach jsem měla :)
Takže rozhledna Markéta. I tu jsem se chtěla pokusit pokořit. Tedy spíš moji fóbii z výšek. Zvládla jsem asi půlku. Dál to nešlo. Ale i tak, jsem na sebe hrdá, ještě před pár lety bych nezvládla ani to.
I tak ty výhledy za to stály!! Naše zem je prostě nádherná. V každém ročním období je tak rozmanitá, oblá, malebná, bohatá....
A z Markéty je vidět opravdu daleko na všechny strany. Na fotce dole vidíte, jak vystupuje vysoko nad stromy, takže ve výhledu opravdu nic nebrání.
U rozhledny stojí i kaple sv. Markéty. Malá, krásná, se zvoničkou u vstupu.
Fotila jsem jen mobilem, protože jsem foťák nechala doma, a zrovna její fotka se absolutně nepovedla. Tak jsem si na netu jednu půjčila, abych vás o kapli neochudila.
|
foto: https://www.turistika.cz/mista/dlazov-rozhledna-marketa-a-kaple-sv-marketa/detail |
Skoro se nám to s výletem na Svatou Markétu povedlo i časově :) V pátek bude mít totiž Markéta svátek....
Užívejte si krásné letní dny.
Petra