Velikonoční 2. díl - tuleň

 Krásný den, přátelé!

O tom, že jsem pekla prvně velikonočního beránka, protože dřív jsem na něj formu neměla, to jsem vám tu psala už v předchozím příspěvku. Ač se neupekl úplně tak, jak měl, pochutnali jsme si na něm a druhý den nezbyl ani drobek. No a když jsem byla celá natěšená z pěkné keramické formy, tak proč neudělat dalšího, no ne? Helenka D. se v komentáři zmínila, že ho dělá ze šlehačkového těsta, tak jsem si u ní vyprosila recept a šla jsem na to. 

Jenže....... osud rozhodl, že dva beránky za jedny Velikonoce...to tedy ne, to by bylo moc. Tak máme místo něj velikonočního tuleně. Těsta bylo na mojí formu málo a na uši mu prostě nezbylo :o)

Nevím, jestli nezavedeme tulení tradici, protože kdybyste nás slyšeli, jak jsme se při jeho vyklápění nasmáli :o) 

Tady jen pro ilustraci, jak měl beránek vypadat :o) Každopádně, na chuti mu krása neubrala, šlehačkové těsto je báječné:

Šlehačkový beránek

ingredience:

125 g moučkového cukru

1 vanilkový cukr

60 g změklého másla + na formu

2–3 vejce (podle velikosti)

100 g rozinek, spařených

250 g hladké mouky + na formu

2 lžičky kypřicího prášku

250 ml smetany ke šlehání (min. 33 % tuku)

postup:

Předehřejte troubu na 175 °C a vymažte a vysypte dvoudílnou formu. V míse utřete změklé máslo s oběma cukry a zašlehejte vejce. Šlehejte, dokud hmota nenabude, a potom k ní prosijte mouku s kypřicím práškem. Přidejte smetanu, spařené rozinky a promíchejte. Hladké těsto přesuňte do přední (obličejové, hlubší) části formy na beránka, těsto by mělo sahat asi 1 cm pod okraj, uhlaďte povrch a přiklopte druhou polovinou formy. Pečte v předehřáté troubě asi 50 minut dozlatova. Pak ji vyjměte z trouby, zabalte na chvíli do vlhké utěrky, sejměte víko, a když trochu zchladne, opatrně beránka vyklopte a nechte nejlépe na mřížce (ležícího na zádech, aby se vahou neutrhl) zcela vychladnout.

zdroj: na doporučení Helenky D. https://www.apetitonline.cz/recepty/8065-slehackovy-beranek.html

Mějte prima dny,

Petra

Krásné Velikonoce

Přátelé, moc vás všechny zdravím.

Sice už možná trošku se zpožděním, protože ze svátečního velikonočního pátku už je skoro většina pryč, ale i tak..... přeji vám Veselé Velikonoce! 

Já pekla prvně beránka. Prvně proto, že jsem dřív neměla formu. Měla ji moje mami a každý rok byl v mých dětských letech na Velikonoce beránek na stole. A my tři děti se dohadovaly, kdo dostane hlavu. Chtěli jsme ji všichni. Jak to asi dopadalo tušíte, hlava byla rozdělena na tři díly, což ztratilo své kouzlo. Nicméně se tato "akce" stejně opakovala rok co rok. Taky si pamatuju, že se často stávalo, že měl beránek trošku víc připečený nos :o)

Já si tedy letos, při mém prvním beránčím pečení vypomohla kouskem alobalu, kterým jsem trochu obalila nos formy a takhle to dopadlo. Máme beránka dvoubarevného. Zadek má tmavší a hlavu světlejší. Ale co, propečený je všude dobře a chutnal taky skvěle. Půlka už je pryč :o)  Zřejmě za to tenkrát nemohla forma, ale špatně regulovatelná plynová trouba.  

Tvarohový beránek - recept:

ingredience:

200 g másla

200 g cukru krupice

1 vanilkový cukr

250 g polohrubé mouky

1/2 kypřicího prášku do pečiva

3 celá vejce

250 g vaničkového tvarohu

hrstička rozinek namočených v rumu (alespoň 2 hodinky)

špetka soli

trošku citronové kůry

postup: 

Změklé máslo a cukr utřeme, přidáme tvaroh a vejce, promícháme, pak dodáme vše ostatní a ještě řádně promícháme. Těsto nalijeme do rozpuštěným máslem vymazané a moukou vysypané formy a pečeme na 150 °C.

Co vy, pečete beránka nebo mazanec? 

Mějte prima volné dny a užijte si je jak jen nejlépe to jde :)

Petra

Mrazy a nevytápěný skleník

Krásný den, vážení.

Březen vnímám jako ryze jarní měsíc. Já vím...."březen, za kamna vlezem"...  Přesto bývá ale v březnu už více teplých a slunečných dní, i když občas i ten mrazík trochu šlehne. Letos to ale s tím teplem nějak nevychází a naše zahrada téměř úplně spí. Je poměrně zamokřená, díky jílovité půdě je v trávníku bláto a záhony taky žádný život extra nevykazují. Ale to bych nebyla já, netrpělivá......Už jsem to nevydržela a asi před 3 týdny zasela do skleníku. A co čert nechtěl, přišlo ochlazení a noční, docela výrazné, mrazy. 

Náš skleník není vytápěný. Když je přes den venku hezky a svítí sluníčko, zem v záhonech se nahřeje, naakumuluje teplo a v noci je uvnitř přeci jenom o nějaký ten stupínek víc. Ale když je celý den zataženo a zima, je teplota vyrovnaná uvnitř i venku. A když pak v noci teplota klesá víc pod nulu, je problém. No, a co s tím, aby mi nic nezmrzlo? Mám jednoduchou pomůcku.

Stačí si připravit:

- hřbitovní svíčky

- větší keramický nebo kameninový květináč s odtokovou dírkou

Květináče obrátím dnem vzhůru, podložím je, aby do nich mohl vnikat dostatečně vzduch a zapálím v nich svíčky. Nejlepší jsou pro tento účel hřbitovní, vydrží bez problémů hořet celou noc a nikam z nich nevytéká vosk. Hořící svíčky ohřejí květináč a z něj se stanou sálavá minikamínka. Samotné svíčky vzduch tak dobře neohřejí, teprve květináč dělá to kouzlo :)

Letos jsem "pálila" ve skleníku jen jednou. Ředkvičky i raný květák nějaký ten drobný mrazík zvládnou a když je navíc přikryji bílou netkankou, bát se nemusím. Ale tuhle svojí "sofistikovanou" metodu vytápění občas používám později, třeba až v dubnu a na začátku května. To mám ve skleníku na regálech truhlíky s muškáty. A když hlásí mrazivá rána, nedá se nic dělat, než jim zatopit. Osmnáct truhlíků do domu nosit nechci, neměla bych ani kam. 

Třeba se vám někomu moje zahrádkářská rada bude letos hodit. Já tenhle způsob objevila asi před pěti lety. Být to dřív, mohla jsem si několikrát ušetřit opakovaný nákup sazenic. Nakonec vám posílám ještě alespoň trochu jarní fotku. Snad už se to počasí konečně umoudří. 

Mějte prima dny,

Petra

Madeirové velikonoční kraslice

A nejen ty madeirové. Kdo nechce vrtat nebo si netroufá či nemá tu správnou vrtačku, ten si může velikonoční ozdobu udělat i fixem.

Ale popořádku..... Dobrý den, vážení :)

Na madeirové kraslice je potřeba několik věcí a hlavně čas. Základem jsou vyfouknuté suché vajíčné skořápky a vrtačka, ideálně s vysokými otáčkami a k ní ty správné nástavce. Na skořápky je vhodné si tužkou naznačit body, které si nejprve tenkým vrtáčkem předvrtáme. Až po té dirku zvětšíme malou frézkou. Bez předvrtání mají vajíčka o něco větší tendenci praskat. Takže práce navíc se vyplatí. Abychom zbavili skořápky vnitřní vaječné blány,  ponoříme je na půl hodinky do roztoku Sava (2/3 Sava a 1/3 vody). Není potřeba ředit velké množství, roztok je možné použít v jeden den opakovaně. Pak už stačí vajíčka důkladně opláchnout vodou a nechat uschnout. Máte-li ještě teplou troubu po pečení oběda, můžete ji klidně využít, sušení tím výrazně urychlíte. Na suchá a případně i vychladlá vajíčka už pak klasickou technikou voskového zdobení kraslic nanášíme vosk. Barevný, bílý, jaký se komu líbí. Toť vše :) 

Loni i předloni jsem dělala jen bílou kresbu na nazelenalých vajíčkách od indiánských slepiček. Letos jsem zvolila i pastelové barvy. Do bílé voskovky stačí přidat kousek barevné. Ano, používám jen úplně obyčejné voskovky z papírnictví.  A konec konců.... ono je i úplně obyčejné hnědé vajíčko s trochou bílého vosku velikonočně krásné taky :)

A pro toho, kdo se nechce pouštět do pracného vrtání a voskování, mám jiný tip. Já si letos koupila plastová vajíčka u Kreativní Blanky. Nemusela jsem je barvit, už z výroby jsou černá. A dá se na ně krásně kreslit akrylovou fixou, já si vybrala zlatou :o). Blanka měla bílou fixou ozdobená vajíčka vystavená v obchůdku a mně se tenhle nápad moc zalíbil. Zkusila jsem obě techniky a vosková struktura se mi na nich zalíbila moc.

A když už jsem měla připravený rozpuštěný vosk, zkusila jsem na plastová vajíčka i ten. A musím říct, že ta struktura se mi na nich zalíbila moc.  

Co vy, už jste se taky dali do velikonočního zdobení?

Mějte prima dny, 

Petra

Cestou do práce

Dobrý den, přátelé!

Dnes jsme jeli do práce jinou cestou, než obvykle. Měli jsme hned ráno kontrolní den na jedné stavbě a tak jsme poté do kanceláře jeli z jiného směru. A vyplatilo se :)  Další náhodou bylo i to, že jsem s sebou měla foťák s "dlouhým" objektivem. Normálně ho nevozím, ale v blízkosti zmíněné stavby je komín, na kterém hnízdí každý rok čápi a tak jsem si říkala, kdyby náhodou..... 

Čápi se ale ještě nevrátili. Místo nich mi příroda nabídla jinou krásnou podívanou. Stádečko muflonů. Byli velmi ostražití, fotila jsem je na cca 200 metrů a neustále nás pozorovali. Ani jsem si netroufla vystoupit z auta. Jen jsme zastavili, já stáhla okýnko a fotila. 

Krásně mi ten dnešní den začal :) A co vám? 

Mějte prima dny.

Petra

Plzeňskou přírodou.....

Krásný den, přátelé,

několik dní jsem přemýšlela, jaký příspěvek sem vložit. Ten poslední je asi 14 dní starý. Nevím.... nějak se okolo mě nic neděje. Nic, co byste si třeba rádi přečetli, čím byste se možná rádi inspirovali. Jsme zdraví, klepu to ťuky, ťuk na vše, co můžu. Chodím do práce, kde se pro nás za poslední rok, oproti normálu, nic vlastně až tak nezměnilo. Pracuju sama s manželem a k nám, projektantům, každý den moc klientů nechodí ani běžně, natož v době C. Většina zákazníků chce dnes výsledky, i ty průběžné, v digitální podobě, vše se řeší po emailu, telefonu. 

Z práce pak domů, vyběhnout ven na zahradu, kde zatím  nic neroste, poklidit trochu toho, co jsem na podzim nestihla a nebo ven na procházku s pejskama. A pak už tak max. večer knížku do ruky a nebo nějaký pěkný film, i když u obojího většinou usínám :o) A nebo škola, která nám pomalu už zase začala. A den je pryč, než se otočím. 

Nějak není na víc čas, možná ani chuť? Jsem momentálně v nějakém rozpoložení, že se mi do nějaké další aktivity ani moc nechce. Nevím, jestli je to ještě stále doběh únavy z extrémního tempa ve zkouškovém období a nebo právě ta podivná covidová doba. Přistihla jsem se, že jsem schopná si s hrnkem kafe stoupnou do rohu zahrady a klidně 10 minut bez hnutí koukat na naše stromy tsugy, které jsou v tomhle předjarním období plné čížků a sýkorek. Hlavu mít přitom vypnutou a opravdu vnímat jen ten kousek přírody. Nějak mě to uklidnuje. 

Žádné extra úchvatné fotky pro vás tentokrát nemám. Snad jen z naší sobotní a nedělní procházky po Plzni. Ač ve městě, byli jsme v přírodě. I takhle hezká umí Plzeň být :) 

Sobotní les nad plzeňským Červeným Hrádkem se mi líbí moc. Mám ráda tenhle typ smíšených lesů. V tomhle období ještě plný slunečních paprsků, které v létě listy už přes koruny stromů nepustí :)

A nedělní kopec Chlum, pod kterým bydlíme.  Vyrazili jsme už před obědem, okolo 11 hodiny, protože okolí Chlumu je oblíbeným výletním místem nejednoho plzeňana. A nařízení ohledně omezení pohybu po katastru obce dalo tušit, že v nedělním odpoledni bude na Chlumu plno. A dobře jsme udělali :)

A co vy, užili jste si víkend pěknou procházkou někde venku, na sluníčku? Nebo na zahrádce, či s hrnkem dobré kávy po obědě třeba na balkoně? Já bych takových nabíjecích dní potřebovala víc. Nějak mi chybí energie :o)

Mějte prima dny a opatrujte se.

Petra

♡

Texas sheet cake

Krásný večer, přátelé, moc vás všechny zdravím.

Dnes jdu za vámi s receptem na čokoládový dezert. Ten nám původně přinesla k ochutnání synova přítelkyně a protože se nám s ním trefila do chutě, jeho recept se u nás zabydlel. Recept pochází ze Spojených států a určitě ho najdete na mnoha anglicky psaných webech. Viděla jsem ho i doplněný pekanovými ořechy v polevě. A jak na něj? 

ingredience:

těsto:

255 g hladké mouky

200 g cukru krupice

1/2 lžičky soli

1/2 lžičky sody

5 lžic kakaa

230 g másla

1 hrnek horké vody

200 g zakysané smetany

2 vejce

1 lžíce vanilkového extraktu

poleva (ganache):

250 ml smetany

250 g čokolády na vaření - u nás vede ta z Lidlu :)

Troubu si zapněte na 180°C. Než se ohřeje, připravte si těsto: smíchejte v míse mouku, cukr, sůl a sodu. Vedle v rendlíčku si rozpuste máslo, přidejte kakao, dobře zamíchejte. Pak přidejte vařící vodu a nechte cca 30 vteřin povařit. Tuto tekutou směs nalijte do sypké a pečlivě promíchejte. Přidejte vejce, zakysanou smetanu a vanilkový extrakt. Po vymíchání těsta ho vylejte na plech s pečicím papírem a dejte na cca 20 minut péct. Klasicky špejlí zkontrolujte, že není těsto na konci pečení syrové.

Než se vám ale upeče, můžete si připravit polevu: smetanu přiveďte k varu, sundejte z plotýnky, nalámejte do ní čokoládu a při častém míchání ji nechte rozpustit.

Pak už teplou polevu nalijte na teplou buchtu, rozetřete ji a nechte vše dobře vychladit.

Dezert je jiný, než naše české nadýchané buchty na plech. Ale skvělý. Je hutný, vlhký, vláčný, přitom měkký. A je výrazně čokoládový. No aby ne :o) Tak jestli se do něj někdy pustíte, ať vám chutná!

Mějte prima dny a opatrujte se.

Petra

Ledové sochy v Plzni

Moc vás všechny zdravím.

Když se v Plzni řekne "na náměstí", každý plzeňák ví, kde to je. Ač máme náměstích jako krajské město desítky, jen to jedno je to hlavní. Zvu vás dnes tedy k nám do Plzně, na náměstí. Na náměstí Republiky. Na výstavu ledových soch. 

Výstava pod širým nebem se původně měla konat na nádvoří Plzeňského Prazdroje, ve velkých stanech. Protiepidemiologická opatření to ale nedovolila, tak sochy našly své místo před katedrálou sv. Bartoloměje, před nejvyšší kostelní věží v Česku.

Soch je celkem 12. Byla jsem se na ně podívat už včera, v sobotu odpoledne. Stejný nápad mělo ale obrovské množství lidí. Okolo soch jich bylo tolik, že člověk neměl ani možnost si je v klidu a s malinkým odstupem prohlédnout. O bezohlednosti některých ani nemusím mluvit..... Pro mne je ledová socha umělecké dílo. A jako na takové se prostě nesahá. Bez ohledu na to, že za pár dní, třeba až se oteplí, zmizí. Prostě nesahá. Věty typu: "Aničko, obejmi tu žirafku, já vás vyfotím.... Aničko, ještě víc, dej jí tu ručičku okolo krku", prostě nechápu. Bohužel tahle maminka nebyla jediná. Nakonec jsem se sebrala a odešla jsem. Ani jsem si všechny sochy neprolédla. Ale dnes ráno, jsem si na náměstí zajela znovu. Všichni spáči byli ještě v peřinách a na jindy plném náměstí, které je srdcem Plzně, nebyla téměř ani noha. Jen já, jeden pan fotograf a dva městští strážníci. Tak se pojďte podívat se mnou:

Bronzové sousoší Spejbla a Hurvínka není v Plzni náhodou. Josef Skupa tu žil velkou část svého života. 

U sochy vlevo jsem chvilku přemýšlela, co představuje. Jestli i vy tápete, vězte, že visí hlavou dolů :o) 

Než jsem fotky stáhla do počítače a poskládala je k sobě, venku vysvitlo sluníčko na nádherně modré obloze. Tak už se těším na odpolední procházku. Ta raní byla při -14°C dosti mrazivá :o)

Mějte prima dny a užijte si pěknou neděli.

Petra

♡

Ledové svícny

 Krásný den, přátelé!

Předpověď počasí slibovala několik mrazivých dnů. Což je okamžik, na který čekám celý rok :o) Protože tyhle ledové krásky by za jiných teplot neměly dlouhou životnost. 

Návod je jednoduchý: já použila kyblíček od velkého jogurtu, užší kelímek, kamínky, drobnější přírodniny a vodu. Užší kelímek jsem vrchovatě naplnila kamínky, postavila doprostřed kyblíčku, do volného prostoru mezikruží pak dala různé přírodniny a zalila vodou. Kdyby měly dekorační přírodniny tendenci vyplavávat, není nic snažšího, než mrazit na etapy. Nejprve jen s trochou vody, jak zamrzne, zafixuje vetvičky a ony už při dalším nalití vody nevyplavou.

Venku svícny nemrazím, to trvalo i několik dní. Pomáhám si mrazákem. Za noc je hotovo. Už jsem svícny z ledu vyráběla několikrát. Tady se můžete podívat třeba na ty před dvěma roky a nebo tady, před třemi. 

Přesto, že už začínám vyhlížet pomaloučku jaro, dnešní sněhová nadílka mě docela potěšila. Konečně pořádná zima :o)  Co vy, vykouzlil sníh úsměv i na vaší tváři?

Mějte prima dny,

Petra