Texas sheet cake

Krásný večer, přátelé, moc vás všechny zdravím.

Dnes jdu za vámi s receptem na čokoládový dezert. Ten nám původně přinesla k ochutnání synova přítelkyně a protože se nám s ním trefila do chutě, jeho recept se u nás zabydlel. Recept pochází ze Spojených států a určitě ho najdete na mnoha anglicky psaných webech. Viděla jsem ho i doplněný pekanovými ořechy v polevě. A jak na něj? 

ingredience:

těsto:

255 g hladké mouky

200 g cukru krupice

1/2 lžičky soli

1/2 lžičky sody

5 lžic kakaa

230 g másla

1 hrnek horké vody

200 g zakysané smetany

2 vejce

1 lžíce vanilkového extraktu

poleva (ganache):

250 ml smetany

250 g čokolády na vaření - u nás vede ta z Lidlu :)

Troubu si zapněte na 180°C. Než se ohřeje, připravte si těsto: smíchejte v míse mouku, cukr, sůl a sodu. Vedle v rendlíčku si rozpuste máslo, přidejte kakao, dobře zamíchejte. Pak přidejte vařící vodu a nechte cca 30 vteřin povařit. Tuto tekutou směs nalijte do sypké a pečlivě promíchejte. Přidejte vejce, zakysanou smetanu a vanilkový extrakt. Po vymíchání těsta ho vylejte na plech s pečicím papírem a dejte na cca 20 minut péct. Klasicky špejlí zkontrolujte, že není těsto na konci pečení syrové.

Než se vám ale upeče, můžete si připravit polevu: smetanu přiveďte k varu, sundejte z plotýnky, nalámejte do ní čokoládu a při častém míchání ji nechte rozpustit.

Pak už teplou polevu nalijte na teplou buchtu, rozetřete ji a nechte vše dobře vychladit.

Dezert je jiný, než naše české nadýchané buchty na plech. Ale skvělý. Je hutný, vlhký, vláčný, přitom měkký. A je výrazně čokoládový. No aby ne :o) Tak jestli se do něj někdy pustíte, ať vám chutná!

Mějte prima dny a opatrujte se.

Petra

Ledové sochy v Plzni

Moc vás všechny zdravím.

Když se v Plzni řekne "na náměstí", každý plzeňák ví, kde to je. Ač máme náměstích jako krajské město desítky, jen to jedno je to hlavní. Zvu vás dnes tedy k nám do Plzně, na náměstí. Na náměstí Republiky. Na výstavu ledových soch. 

Výstava pod širým nebem se původně měla konat na nádvoří Plzeňského Prazdroje, ve velkých stanech. Protiepidemiologická opatření to ale nedovolila, tak sochy našly své místo před katedrálou sv. Bartoloměje, před nejvyšší kostelní věží v Česku.

Soch je celkem 12. Byla jsem se na ně podívat už včera, v sobotu odpoledne. Stejný nápad mělo ale obrovské množství lidí. Okolo soch jich bylo tolik, že člověk neměl ani možnost si je v klidu a s malinkým odstupem prohlédnout. O bezohlednosti některých ani nemusím mluvit..... Pro mne je ledová socha umělecké dílo. A jako na takové se prostě nesahá. Bez ohledu na to, že za pár dní, třeba až se oteplí, zmizí. Prostě nesahá. Věty typu: "Aničko, obejmi tu žirafku, já vás vyfotím.... Aničko, ještě víc, dej jí tu ručičku okolo krku", prostě nechápu. Bohužel tahle maminka nebyla jediná. Nakonec jsem se sebrala a odešla jsem. Ani jsem si všechny sochy neprolédla. Ale dnes ráno, jsem si na náměstí zajela znovu. Všichni spáči byli ještě v peřinách a na jindy plném náměstí, které je srdcem Plzně, nebyla téměř ani noha. Jen já, jeden pan fotograf a dva městští strážníci. Tak se pojďte podívat se mnou:

Bronzové sousoší Spejbla a Hurvínka není v Plzni náhodou. Josef Skupa tu žil velkou část svého života. 

U sochy vlevo jsem chvilku přemýšlela, co představuje. Jestli i vy tápete, vězte, že visí hlavou dolů :o) 

Než jsem fotky stáhla do počítače a poskládala je k sobě, venku vysvitlo sluníčko na nádherně modré obloze. Tak už se těším na odpolední procházku. Ta raní byla při -14°C dosti mrazivá :o)

Mějte prima dny a užijte si pěknou neděli.

Petra

♡

Ledové svícny

 Krásný den, přátelé!

Předpověď počasí slibovala několik mrazivých dnů. Což je okamžik, na který čekám celý rok :o) Protože tyhle ledové krásky by za jiných teplot neměly dlouhou životnost. 

Návod je jednoduchý: já použila kyblíček od velkého jogurtu, užší kelímek, kamínky, drobnější přírodniny a vodu. Užší kelímek jsem vrchovatě naplnila kamínky, postavila doprostřed kyblíčku, do volného prostoru mezikruží pak dala různé přírodniny a zalila vodou. Kdyby měly dekorační přírodniny tendenci vyplavávat, není nic snažšího, než mrazit na etapy. Nejprve jen s trochou vody, jak zamrzne, zafixuje vetvičky a ony už při dalším nalití vody nevyplavou.

Venku svícny nemrazím, to trvalo i několik dní. Pomáhám si mrazákem. Za noc je hotovo. Už jsem svícny z ledu vyráběla několikrát. Tady se můžete podívat třeba na ty před dvěma roky a nebo tady, před třemi. 

Přesto, že už začínám vyhlížet pomaloučku jaro, dnešní sněhová nadílka mě docela potěšila. Konečně pořádná zima :o)  Co vy, vykouzlil sníh úsměv i na vaší tváři?

Mějte prima dny,

Petra

Jsem tu :)

Krásný den, přátelé, moc vás všechny zdravím :)

nebyla jsem tu celý jeden měsíc. Ani tady, na mém blogu, ani na instagramu. Vynechala jsem i návštěvy jiných, mých oblíbených blogů..... Nebyl prostě čas. 

Zkouškové období mi dalo zabrat, tenhle semestr byl oproti těm předchozím opravdu náročný. Z práce jsem jezdila rovnou domů, jen jsem se najedla a šla se učit. A končila jsem dlouho večer, spíš v noci. Měsíc jsem téměř nevařila, neuklízela, na procházky nechodila. Ještě že mám chápající rodinu a odrostlé děti :) Ve všem mne zastoupily, tak jim musím poděkovat, protože jinak bych to asi nezvládla. Nejspíš bych to vzdala, protože jak se říká: "padala jsem skoro na hubu" Ale mám to :) Jsem přesně v polovině studia. Teď bude nějaký ten týden větší klid, tak se těším, že si zase užiju trochu rodiny, procházek, přírody i článků od mých oblíbených blogařek a blogařů, že zase vezmu do ruky nějakou pěknou knížku. 

Fotku k dnešnímu příspěvku nemám skoro žádnou. Nebylo prostě co fotit. Snad jen ptačího návštěvníka, co k nám pravidelně chodí každý den na jablečnou svačinu. Ten mě vždycky potěší :)

Přátelé, přeji vám pěkné dny a pevné zdraví :)

Doufám, že jste všichni v pořádku.

Petra