Slovinsko II. - pobřeží

 

Pěkný den, vážení.

Série článků o Slovinsku pokračuje druhým dílem :)

Tentokrát se přemístíme z vnitrozemí k moři. Slovinsko nemá pobřeží příliš dlouhé. Musí mu stačit cca 50 km. Na letní plážovou dovolenou k moři bych si asi Slovinsko nevybrala, což ale neznamená, že nemá co nabídnout!

Na pobřeží se nachází několik přístavních měst…..např. Koper, Izola, Piran, kde je dodnes patrný velký italský vliv (vč. dvojjazyčnosti), a jen na dohled je velký italský přístav Terst.

Malá slovinská městečka, zejména jejich centrální části, mají překrásnou atmosféru starobylých rybářských měst. Na pobřeží na každém rohu restaurace s nabídkou ryb a mořských plodů (a nejen jich), kavárny se zmrzlinou, která se vyrovná vyhlášené italské, usměvaví lidé, kteří asi nikdy nikam nespěchají. Pár kroků od pobřeží úzké uličky nedovolující horkému letnímu slunci rozpálit dláždění a zdi domů, zároveň chrání obyvatele před nepříjemnou bórou, větrem, který zejména v zimě nabírá na síle a dokáže městečka potrápit.

Kostely, které často nemají zvonici jakou součást jedné stavby tak, jak jsme na to zvyklí z Česka, ale stojící samostatně – odděleně. Tušíte proč? To kvůli častému zemětřesení …… kdyby se vysoká štíhlá stavba zvonice zřítila, aby nezasypala kostel samotný.

Maríny a majáky ….. starobylé kamenné, barevné, technické, moderní, rozmanité. Přístaviště pro menší soukromé lodě, pro místní výletní lodě i doky pro velké kontejnerové lodě. Třeba město Koper je největším a nejdůležitějším přístavem Slovinska a je využíván i pro mezinárodní obchod Česka.

Soliny na těžbu mořské soli. Ty u městečka Strunjan – historické, dnes sloužící už jako skanzen a přírodní rezervace a nebo ty Sečoveljské, nejsevernější soliny Středozemního, a tím i Jaderského, moře, kde se těží stále.

Na dohled od pobřeží (ale i dál do vnitrozemí) vinohrady a např. jejich červené víno Refošk, bílá Malvazija. Slovinci víno nikdy nepijí jen tak, samotné. Vždy k němu něco málo přikusují. Často sýry, olivy a pršut (prosciutto), který je tu jako regionální tradiční potravina. Z vepřového masa, sušen bórou, která je v místech pobřeží a slovinského Krasu velmi častá. Slovinci nakupují místní produkty raději, než ty dovážené. Zejména ovoce, zeleninu, květiny, ryby, mořské plody a všeobecně rostlinné a živočišné produkty z místních zdrojů, farem, sadů.....  Všednokaždodenní jsou tu trhy, kam si chodí nakupovat toto zboží tak, jako my do supermarketu. 

A když už jsme u toho nakupování, všeobecně se cen bát ve Slovinsku nemusíte. Za pivo si tedy připlatit oproti nám musíme, některé vstupy byly taky dražší, ale jinak jsou ceny podobné jako u nás, nákup v supermarketu vás určitě nepoloží. 

Tohle vše a mnoho jiného umí pobřeží Slovinska nabídnout. Stačí tu atmosféru nasát  :)

Mějte prima dny,

Petra