Po ránu

Pár prvních víkendových ranních zmrzlíků od nás :)

Zimu nemusím, ale tyhle kresby počasí jsou úchvatné :)

Mějte krásný příští týden a buďte zítra opatrní, hlavně na cestách. Podle předpovědi nás čeká náledí.

Petra

Další mýdlaření

Jsem netrpělivá. Včera jsem si ve sprše odzkoušela mýdlo, které jsem dělala před měsícem. Chodím totiž okolo něj a ono tak krásně voní. Přesně na tohle počasí....teple, kořeněně, trochu po čokoládě, trochu po Vánocích.....No prostě mýdlo na zimu. Ale ještě to není ono. Výroba mýdla není pro netrpělivé. Chce to čas. Musíte ho nechat uležet, dobře vyschnout. A měsíc není dost, chce to alespoň měsíce tři. Jinak je ve sprše po častějším namočení na povrchu trochu víc mazlavé. No, teď jsem si vzpomněla na Pelíšky a  maminčiny noky :) Mimochodem, já ten film opravdu miluju :)

Ale zpět k mýdlům....  "vařila" jsem znova. Tentokrát ne sama, ale s dcerou a její kamarádkou. Mýdlařek není nikdy dost, tak jsme zaučili další dobrou kreativní duši. Já dělala jedno mýdlo, děvčata společně druhé. Musím říct, že se nám fakt povedla. Mají pěknou strukturu, vzor vyšel u obou jak měl a nádherně voní. Po mátě. Krásná osvěžující vůně. Když k němu přivoním, mám stejný pocit jako když si rozbalím peprmintovou žvýkačku a prvně ji mezi zuby okusím. Takový chladivý. V létě, v horku nebo po sportovním výkonu bude mýdlo naprosto ideální.

Modré jsem dělala já, to béžové s červeným žíháním je děvčat. Povedlo se jim, že? ☺️

Tak teď už jen čekat a čekat.... 

Mějte krásný večer a i blížící se víkend!

Petra

Svatý Martin

Všechny vás moc zdravím!

Oslavili jste dnešní den? Byla k obědu husa nebo ke kávě svatomartinské rohlíčky? My jsme vyrazili na svatomartinské hody vlakem. V Plzni jsme sedli na rychlík, v Rokycanech přestoupili na osobák.  Měli jsme to tak tak, byli jsme rádi, že jsme přestup zvládli. Průvodčí přišla hned, sotva jsme se usadili. No, a než jsme schovali zpět jízdenky, koukám, že naší cílovou stanicí už projíždíme. A nezastavujeme. My totiž netušili,  že ona zastávka je na znamení. Tak jsme se prošli ..... Husu nám naštěstí nikdo nesnědl, tak jsme o hladu nebyli.  Alespoň nám fakt vyhládlo. A po cestě bylo krásně.  Sluníčko,  teplo a takový klid!

V sobotu, jsme se na chvilku zastavili v Tetíně.  Ten asi opravdu nemusím nikomu představovat... je to tak krásné, klidné místo. Ty výhledy na Berounku ..... A možná znáte jeho jméno i z dějepisu. Sv. Ludmila, první manželka Bořivoje I.,  zde byla zavražděna. A kdybyste ono místo neznali a jeli někdy po D5, v Berouně z dálnice sjeďte.  Je to snad jen 5 km a věřte, za tu zastávku to stojí. Ty fotky to ani zachytit neumí, jak je tam božsky! Nejdřív uvidíte kostelík s malým hřbitovem, ten obejdete a před očima se vám otevře pohled do údolí. Vydržela bych tu hodiny a hodiny ;)

Měli jsme báječný víkend. Snad i vy. My si teď jdeme otevřít láhev letošního svatomartinského. A připijeme si i na vaše zdraví  ;)

Petra

♡

Plzeňský Ošahánek

Krásný den vám všem!

Nebojte se .... název mého článku je možná trochu podivný, ale po jeho přečtení budete vědět, že se jedná o záležitost milou a veskrze pozitivní.

Poslední dny se vracím domů opět až za tmy.  Nedá se nic dělat, práce je práce a u nás jedeme momentálně na 150 %. A cestou domů chodím občas přes náměstí. V Plzni máme náměstích hodně, každé má své jméno.... Ale když před plzeňákem řeknete "na náměstí", každý ví, že je to jen to jediné. Náměstí Republiky. Je to naše NEJ náměstí: největší, nejstarší, s katedrálou s nejvyšší věží, v samém středu města...

Katedrála má i venkovní oltář. Je zamřížovaný a na mříži jsou ozdobné hlavičky andělíčků. Všechny jsou téměř identické, až na jednu. A tou je právě náš Ošahánek. Proč se mu tak říká je vám asi jasné, lidé si na něj chodí sáhnout pro štěstí. Prý je kouzelný a umí splnit přání. A proč zrovna on? Váže se k němu jedna legenda:

Podle pověsti se měl v katedrále ženit místní popravčí, ale protože nesměl jako nečistá osoba do kostela vstoupit, musel zůstat venku a u oltáře ho v tom okamžiku zastoupil někdo jiný. Kat mezitím obešel katedrálu, zastavil se u vnějšího oltáře, aby se pomodlil. A když vstával, přidržel se rukou vykovaného andělíčka na mřížích oltáře. A protože o popravčím bylo všeobecně známo, že umí kouzlit, roznesla se rychle zpráva o tom, že část jeho kouzelné moci andělíček převzal.

Zajímavostí je, jediný Ošahánek (někteří používají i variantu jména Vošahánek či Vošáhlík)  je plný. Všechny ostatní hlavičky jsou duté. Dodnes se neví proč, ani páni památkáři tuto nejasnost zatím neobjasnili. Možná jsou v něm zality ostatky svatých, ale ani tato hypotéza nebyla nikdy potvrzena. Ví se jen, že je Ošahánek určitě původní, a nebyl nikdy měněn. Celé mříže byly vyrobené najednou i s Ošahánkem v roce 1713.

Takže už víte, proč si na andělíčka chodíme sahat? Já se přiznám, že se mi nestane, že bych šla přes náměstí a nešla tomu štěstí naproti. Sáhnout si na něj, pohladit ho, to už je můj zvyk. 

A ještě jednu zajímavost vám povím. Mám z loňské zimy uloženou v mobilu ještě jednu fotku..... V posledních letech, pravidelně v zimních měsících, dostávají všichni andílci čepičky a šály. Náš Ošahánek tedy jen šálku, aby si všichni, pro kousek toho štěstí nebo splněného přání, na něj mohli sáhnout. Oblékají je plzeňáci sami. 

Tak až budete mít cestu přes Plzeň, zastavte se na náměstí a dojděte si pro ten kousek štěstí navíc i vy.

Mějte prima dny!

Petra

Kresba na textil

Trochu jsme tvořili. S dcerou. Mám tyhle okamžiky společně stráveného a navíc tvůrčího času moc ráda.  V dceři mám v tomhle skvělou parťačku :)

Tentokrát jsme vyrazili na kurz tady u nás, v Plzni. Téma bylo dané, panenky Mirabelle. 

Plátěnou tašku jsme měli na rozjezd, protože většina z nás s touhle technikou zkušenost neměla. Dostali jsme šablony, barvy v rozprašovači i hustší barvy na tupování houbičkou, a barevné konturovací na ruční kreslení. 

Trička přišla na řadu až pak. Opět stejná technika, jen už jsme použili i výše zmíněné panenky Mirabellky.  

Zdobení textilu, které jsme se naučili, je poměrně jednoduché a umožňuje maximálně se kreativně "vyřádit". I bez panenek. V podstatě vrstvíte jednotlivé vzory nebo ornamenty různě přes sebe tak, jak se vám líbí :)

Já jdu teď googlit, jestli je nutné barvičky zažehlit nebo ne. Na to jsem se zapomněla zeptat :)

Nemáte někdo zkušenost?

Mějte krásné dny.

Petra

Synagoga ještě jednou....

Přiznám se, že se všeobecně ráda dozvídám o způsobu života našich předků, nejen židů. Láká mě ta poměrně nedávná historie, někde od poloviny 19. století... Možná je to i tím, že je to období, ze kterého se dají dohledat i fotografie, takže to studování minulosti je o to jednodušší a hlavně pro mne zajímavější. Nejsem žádný historik, to ani náhodou. Popravdě letopočty a genealogie není přesně to, v čem se vyžívám. Já si vybírám spíš drobné informace o životu běžných lidí. Jak žili, jaký byl jejich normální den, jak bydleli.... A díky internetu má člověk tohle vše jako na dlani. Net je naprosto úžasný informační kanál. Co archivů a starých fotografií je dneska zdigitalizováno. Digitální fotomapy zná snad každý, ale víte, že existují i staré, třeba z roku 1938, 45, 56......?  Plzeň je takto krásně zpracovaná a předpokládám, že ostatní města a místa taky. Člověk by u nich mohl prosedět hodiny a hodiny, vracet se v čase zpět a sledovat, jak místa, která tak důvěrně známe se postupem doby přetvářela. Staré mizelo nebo se opravovalo, přestavovalo, nové vznikalo....

Tentokrát jsem ale nepátrala po internetu, ale zašla opět do Velké synagogy v Plzni. Středa byl poslední den, kdy se její dveře otevřely turistům. Další si budou muset počkat na jaro. My to ještě stihli a výstavu historických fotografií z Plzně jsme si prohlédli. Výstava Plzeň a Republika československá připomíná dobu spojenou se vznikem a prvními dekádami samostatného Československa. V archivu Národopisného oddělení Západočeského muzea v Plzni jsou uloženy stovky negativů a fotografií a z jejich výběru, z dvou set kusů, byla složena právě tato výstava o městě Plzni v prvních letech samostatné republiky.

A jak už jsem psala v minulém příspěvku, velká synagoga je pro takovou výstavu krásným místem.... Pojďte nahlédnout se mnou:

Vám ta místa asi nic neřeknou, no já je znám velmi dobře. Mnohými chodím téměř denně. Jestlipak třeba za sto let bude podobná výstava a naši potomci se budou dívat na fotografie naší doby? A co vy, zastavíte se u podobných fotek z dob minulých a míst vám známých? Zajímá vás to?

Mějte prima víkend!

Petra

Plzeňská synagoga

Dobrý den vám všem!

V minulém příspěvku jsem psala, že i my se chystáme, v rámci oslav stého výročí vzniku Československa, na nějakou akci. Počasí se nám bohužel úplně nevyvedlo, ale nám to až tolik nevadilo. My měli naplánovanou prohlídku plzeňské velké synagogy. Tudíž jsme byli pod střechou.

Plzeňská velká synagoga je třetí největší na světě (po newyorské a budapešťské), zároveň druhá největší v Evropě a tím pádem největší v České republice. Je v samém centru města a nejde přehlédnout. Už jsem v ní byla nesčetněkrát, buď na výstavě a nebo na koncertu. Protože nejen k náboženským účelům dnes slouží. Její krásné prostředí nabízí útočiště právě i pro kulturní akce. Zároveň je ale vysvěcena, takže i dnes slouží židovské obci jako svatostánek. 

Tentokrát jsme ale využili toho, že se v synagoze konaly komentované prohlídky. V sobotu jsme měli první: "Od sklepa až po půdu" a v neděli pak "Prohlídku věží".

Sobotní akce byla úžasná. Mladý muž, který nás provázel vyprávěl tak poutavě..... přes všechna historická fakta, a že jich bylo, dokázal do výkladu mnohokrát vložit drobný lidský postřeh, příběh, vnést trochu lidskosti do těch někdy až velmi citlivých a chmurných informací. I plzeňské židy zasáhla 2. světová válka a události po ní velmi krutě.......

Synagoga, jako taková, je krásná, velká, honosná, barevná...... V porevolučních letech prošla částečnou opravou, ale další rekonstrukční práce ji v budoucnu ještě čekají. 

Zcela zrekonstruovaná je např. bývalá židovská škola, která je součástí synagogy a dnes slouží jako zimní modlitebna. Cedulky na lavicích jsou ještě původní...... stejně tak ty na soukromé galerii.

Plzeňská velká synagoga je opravdu nádherná. Až budete mít někdy cestu přes Plzeň, navštivte ji. Kromě běžné prohlídky si můžete projít i stálou výstavu dobových fotografiích, které se synagogou a plzeňskými židy souvisí. Na tu my se ještě chystáme, o víkendu jsme se, vzhledem ke komentovaným prohlídkám, neměli čas u fotografií zastavit. Musíme to ale stihnout do konce října, pak se na zimní měsíce synagoga návštěvníkům uzavře.

Mějte krásný týden,

Petra

PS: jak se tak koukám na fotky, budu si s sebou muset nosit brýle na blízko. Na tom malém displeji na foťáku se mi zdají dobré, ale jak je pak doma stáhnu do počítače v plné velikosti, vidím, jaká je to u některých hrůza. Pro tentokrát to ale musí stačit, lepší nemám. Ale na příště se polepším :)