středa 13. června 2018

Nezvaný host

Dnešní příspěvek vkládám bez vlastní fotky. Nemám ji. Tak jsem si půjčila alespoň z netu....
Byl to totiž fofr a ač foťák i mobil v práci mám, ani jsem ho nevytáhla....

Dnes jsme měli záchrannou akci. Neplánovanou záchrannou akci. No, ona se většinou ani naplánovat nedá, že?! Ráno jsem přišla do práce a tak jako jiný den, jsem tu první, zapínám tedy všechna naše zařízení. Rozumějte: kávovar - ten je v kanceláři snad nejdůležitějším vybavením, počítače, kopírku atd. Než přijde manžel, který mezitím hledá v centru města těžko místo k zaparkování, uběhne nějaká ta minuta. Já už mám mezi tím uvařený ranní čaj i kávu pro oba.  
Horka minulých dnů nás tentokrát přiměla nechat otevřené ventilačky u obou průchozích kanceláří i v noci. A bylo to znát, západ republiky se docela ochladil, venku bylo ráno 14 stupňů a i v kancelářích byl chládek. 
A otevřeným oknem se k nám dostala nečekaná návštěva. Já ji zprvu neviděla. Seděla totiž na parapetu okna, namáčknutá na květináč se zelencem, jehož listy ji lehce zakrývaly. Ani nepípla. Ani se nehnula. Vlastně bychom si ji snad ani nevšimli nebýt toho, že pod oknem na stole byl bobek. Typický ptačí bobek. A návštěva tím byla odhalena. 
Byla to jiřička. Byla vyděšená, jen na nás koukala a dělala, že tam není. Zřejmě tam byla větší část noci, zkoušela létat z jedné kanceláře do druhé a hledala, kudy ven. Cestu ale nenašla. My bobky ano :)
Když ji manžel zahlédl, mysleli jsme si, že nežije. Ale naštěstí to byla jen její strategie přežití, dělat, že je mrtvá, maskovat se.

zdroj fotografie: http://fkcso.cz/chs/delurb.html

Manžel ji vzal do dlaní, já mu otevírala dveře. Nevěděli jsme, jestli se při létání po kancelářích nezranila nárazem do okna, takže vyhodit ji do vzduchu z třetího patra a "holka leť " nepřicházelo v úvahu. Posadili jsme ji v přízemí na parapet okna ve dvoře. Dost místa pro vzlet a přitom klid bez aut. A mladá dáma na nic nečekala a dala nám vale. Odletěla, lehce, bez komplikací. Tak mám radost. Tak trochu si myslím, tajně doufám :), jestli to nebylo mládě, které jsme tu zachraňovali loni. Jestli se nám nepřiletěla ukázat. Motala se tu tehdy na silnici mezi projíždějícími auty, v centru města, v jedné z relativně rušných ulic s jednosměrným provozem. Vylétla čerstvě z hnízda, která tu po léta mají jiřičky v průjezdu jednoho z činžovních domů. Ale let jí moc nešel. Nevím, jestli ji někdo nevyplašil a ona nevylétla o nějaký den dřív. Zkrátka se nebyla schopná ze země zvednout víc než metr. Popolétavala po silnici, chvilku byla schovaná pod zaparkovaným autem, chvilku seděla úplně uprostřed silnice. Auto projelo nad ní....no já měla srdce jako zvon. Tlouklo mi tak, že to muselo být snad slyšet. Nemohla jsem to tak nechat. Znáte to, jak se v člověku okamžitě probudí ochranitelské pudy? Jiřičku jsme začali chytat, podařilo se nám ji nahnat do rohu ke dveřím jednoho z domů. Musím říct, že během záchranné akce jsem v ulici zastavovala provoz jak policista při dopravní akci. Byla jsem tak rázná a odhodlaná, že si nikdo netroufnul protestovat :)
Jiřičku jsem chytili a šli ji vrátit do průjezdu. Celou dobu, během nejprve našeho pozorování a pak i odchytávání, to jistil jeden z jejích rodičů. Nalétával nad ní, pak i nad námi. Do kterého hnízda patřila jsme nevěděli, tak jsme ji usadili na stříšku garáže ve dvoře, do míst, která byla chráněná před sluníčkem i deštěm přesahem střechy domu. Rodiče jsou schopni si ji tam dokrmit, tak to tenkrát doufám nebyl problém. Snad to holka tehdy zvládla. 

Letos jsme si tedy dali trochu repete. Je to ponaučení pro příště... stačí otevřená ventilačka a problém je tu. Napříště už to budou jistit sítě v oknech, nejen že nebudu muset vyhánět dotěrný hmyz, ale naše kancelář se ani nestane nechtěným vězením pro tuhle ptačí drobotinu. 
To mám zase hezký den :)

Mějte se krásně!
Petra



25 komentářů:

  1. Tak to je záslužná záchranná akce Petro, tato i ta minulá. Mívám také okamžité reakce, lítost a potřebu chránit. A čím jsem starší, tím víc. Mně se bohužel stala nemilá příhoda s mladým rehkem domácím, kteří nám každý rok hnízdí v pergole, přímo doma v ložnici, zatím nemám ani sílu ji popsat na blogu a možná, že ani nenapíšu...
    Měj se hezky.
    Ála

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Alenko, je mi jasné, že se něco nepovedlo. Bohužel, ne vždy to končí šťastně, i kdybychom si to moc a moc přáli. To je mi líto.

      Vymazat
  2. Je dobře,že se záchranná akce zdařila. Dovedu si to představit.
    Hezký zbytek dne!
    Hanka

    OdpovědětVymazat
  3. Petro,
    záchranná akce s dobrým koncem :-)

    OdpovědětVymazat
  4. Jééé, tak to je hezké, snad si k nim rodiče našli cestu a mláďátka zvládla další vzlety. :o) Jak letos, tak loni.
    Peťo, přeji příjemné dny. D.

    OdpovědětVymazat
  5. Ono se při takové akci ani fotit nedá, Peťo. To je fajn, že to dobře dopadlo. Také mám zkušenosti se záchranou ptáčete, které vletělo do domu. Člověk se bojí, aby jim neublížil, ale bez lidské pomoci by si těžko poradili.
    Henrieta

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to tak, bez naší pmoci by leckdy neměli šanci.
      Hezký den, Henrietko.
      Petra

      Vymazat
  6. Mám ráda příběhy se šťastným a milým koncem...budu mít pěkný den / a dlouhý, ráno ve 3:15 mi na mobil začaly přistávat fotky z LA, kamarádka v té Americe nějak zapomněla na český čas ! /

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. To bych se ještě vrátila zpět do postele. 3:15 je pro mne ještě hoooooodně noční čas.
      Měj se pěkně, Petra

      Vymazat
  7. Přeju dobré ráno a dovolím si malý příspěvek k Vašemu hezkému článku. asi před 30 lety se nám uhnízdily v rohu okna vlaštovky.ale hnízdo spadlo...manžel nelenil,mláďátka ,kterým se kupodivu nic nestalo sebral a udělal jim náhradní "bývání"-vzal prázdnou krabičku od "solviny",přibil na původní místo,vystlal senem a malé vlaštovičky dal do jejich nového domečku. a nastal shon...kolem oken se slétlo tolik vlaštovek...asi se přišly podívat,co se to událo. nicméně,po chvíly začaly rodiče mladé krmit a nakonec šťastně všechny vylétly...než se vydaly na cestu k jihu,přišly se rozloučit,dlouho létaly kolem oken-určitě to byly ony,pořád se vracely. a na rok nebyly vlaštovky nikde,jen kolem našich oken,ale hnízdo už si tam nepostavily.i tak na ně každý rok vzpomínáme....z Moravského Slovácka zdraví a klidné dny přeje Helena.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Helenko, jste zlatí, že jste se tak postarali....je bohužel mnoho lidí, kteří by to nechali být, i v této době. Váš příběh je krásný, se šťastným koncem. A je mi jasné, že i dnes, po 30 letech Vás vzpomínka na ně vezme za srdíčko :)
      Mějte se krásně, moc Vás zdravím. Petra

      Vymazat
  8. Péti, krásná záchranná akce. Taky máme takové zkušenosti. Letos mi do domu několikrát po sobě vletěla vlaštovka, z přízemí do patra. A myslím, že to byla ta samá a než jsem ji stačila vysvobodit, udělala značku na stěně, tedy několik v ložnici pro hosty. Měj se krásně.

    OdpovědětVymazat
  9. Peti, jste skvělí záchranáři! Loni vletěla sýkorka do pokoje našeho Adama, vyděšené jsme byly obě, ale dobře to dopadlo :o)
    Měj hezký den, Helena

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Vyletěla ven zase sama? Nejhorší je, jak jsou poplašené a zběsile létají. Ta naše asi byla vysílená, jestli byla hodně hodin bez vody (těžko říct, jestli se k nám dostala už večer a nebo ráno), tak musela mít dost. Malí ptáčci vydrží bez vody krátce, třeba kolibřík jen 2 hodiny. naštěstí vše dobře dopadlo :)
      Helenko, pěkný den i tobě :)
      Petra

      Vymazat
    2. Peti, nevyletěla. Manžel se tam s ní zavřel, otevřel všechna okna, ale nakonec ji stejně musel vzít do dlaní a posadit na parapet, pak už věděla :o)
      Měj hezký den, H.

      Vymazat
    3. To je trdýlko, sýkorka jedna....tak šťastný konec to zachránil. Ještě že ty chlapy máme :)
      Krásný den, Petra

      Vymazat
  10. Jéje, to muselo být krásné. Pomoci jí a ještě si ji jakoby za odměnu pochovat a prohlédnout zblízka. :-)
    My je taky vyháněli z domu, když jsem byla malá. Teď nám létají nad bazénem a smějou se mi, že je nikdy nestačím vyfotit. :-)
    Měj se fajn, pa!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je to výjimečné, když je člověk vidí zblízka, to máš pravdu. :)

      Vymazat
  11. Hezký pocit, když se záchrana podaří, že?

    OdpovědětVymazat
  12. Petka, pekny pribeh... tiez mam niekolko podobnych zachrannych akcii za sebou ... Rada som si precitala o tych tvojich... Maj sa pekne... L.

    OdpovědětVymazat

Děkuji vám za návštěvu blogu i milé komentáře, kterých si velmi vážím.
Mějte se krásně, Petra