Přihlásila jsem se opět k jedné výzvě, tentokrát s názvem Stopa, která byla vyhlášena na blogu Blondýnky ke dni Země, s podtématem zvířata.
Naše rodina zvířecí je, to tedy ano.....2 psy, 2 želvy, 1 andulka. Ale o těch dnes psát nebudu. Já vás zavedu do říše okřídleného hmyzu, a to konkrétně blanokřídlých. Mezi včely. Tu medonosnou zná asi každý. Ale co samotářky, měli jste už tu čest se s nimi seznámit? My ano. Před asi 4 lety se nám v krbu na terase zabydlely první včelky. Začaly si zdatně hloubit komůrky ve sparách mezi šamotovými cihlami krbu. My, tenkrát neznalí, jsme jim v prvních pokusech o zabydlení bránili. Díry do spáry jsme jim obratem zacpávali. Ale ony se nenechaly. Během pár dnů si vyvrtaly jiné. A tak jsme sedli k internetu a začali jsme pátrat, co je to za zmatené včely, co nám lezou do krbu, místo aby létaly do úlu. A našli jsme...... Bylo to naše první seznámení s včelou samotářkou.
Včely samotářky nejsou tak známé druhy včel. Nežijí ve velkém roji jako včela medonosná, jsou tím pádem mnohem méně nápadné. Nemají klasickou hierarchii jako jejich příbuzné v úle, ale všechny jsou plodnými samičkami, resp. samečky. Každá včela samotářka naklade do chodbičky svá vajíčka, nanosí k nim potravu (pylomedové těsto) a dutinu uzavře. To, kam klade vajíčka, záleží na druhu samotářky. Je jich hodně. Některé mají rády zděný materiál, jiné dřevo, rákos a jiná dutá stébla, jiné pak např. kladou i do země. Z vajíček se vylíhnou larvičky, ty se živí potravou, kterou mají v komůrce připravenou a po té se zakuklí a nakonec se z nich vylíhne nová generace samotářek. Samičky se spáří se samečky a celý cyklus se opakuje.
A v čem jsou vlastně včely samotářky užitečné? Jsou to totiž opravdu velmi zdatní opylovači, dokonce lepší, než včela medonosná. A to zejména při opylování cizosprašných odrůd, rády totiž přelétají z jednoho stromu na jiný a to i za špatného počasí. Nenechají se odlákat na bohatší nabídku pylu na třeba řepkové pole, jako to udělají včely medonosné, ale zůstanou na vaší zahradě a ovocných stromech. Včela medonosná by vám při současném kvetení řepky a vašich stromů jednoduše odlétla a stromy by neopylovala. Velkozemědelci by jistě zaplesali, ale my bychom rádi nebyli. Tak tohle samotářky umí.
Med nám sice nedají, ale na druhou stranu jsou velmi mírumilovné. Můžete sedět velmi blízko jejich domečku a nebude jim to nijak vadit. Nebudou na vás útočit ani vás nějak obtěžovat. Můžete je pozorovat i s dětmi. Žihadlo použijí opravdu jen v té nejnutnější obraně, kdybyste je třeba sevřeli v pěsti.
Další druh nám už několik let hnízdí v rákosové rohoži, která byla původně na zastínění jedné strany altánku. Teď patří jen jim. Tam je necháváme naprosto být, na příští rok jim tam přidáme ještě alespoň jeden přírodní domek. Na podzim půjdu sbírat k rybníku rákosí :)
Samotářky si trochu té péče zaslouží. Jsou pracovité, nenáročné, mírumilovné a bohužel, díky kulturnímu využívání našich zahrad, nemají kde hnízdit. Staré tlející hromady dříví, suchá dutá stébla po bodlácích už na zahradách nenajdeme. A kutat do domu si od nich taky málokdo nechá :) Lidé využívají velké procento zahrad a polí k pěstování plodin, ale úlů a včelařů ubývá. A samotářka tu odvádí neskutečný kus práce. Dnes mnohdy i za včelu medonosnou.
Tak co? Nenavnadila jsem vás? Nechcete alespoň jeden hmyzí domeček na zahradu nebo klidně i na balkon bytovky dát?
Mějte pěkný jarní den.
Petra
Se zájmem jsem si přečetla Tvůj výklad o včelkách samotářkách. Můj otec byl včelař, takže činnost kolem včel mi až tak cizí není, ale toto jsem nevěděla. Takže díky za Tvoje větičky i fotečky.
OdpovědětVymazatHezký den!
Hanka
Ahoj Hani, já jsem byla právě taky překvapená, že většina lidí nemá o samotářkách ani potuchy. Tak jsem ráda, že jsem mohla přispět k rozšíření informacích o nich :)
VymazatMěj se báječně, Petra
Včelí královno, nádhera, nádhera !
OdpovědětVymazatTohle je skutečná stopa, pro mne úplně nový level, přiznám se, že jsem netušila.Nepídila jsem se nikdy po těchto létajících stopách, no i z důvodu, že má dcera je těžký alergik na hmyzí bodnutí, tudíž od bodavého hmyzu dál, bylo heslo naší domácnosti.
Otevřela jsi mi nenásilně cestu do hmyzího světa a já jsem velice vděčná, skutečný přínos,začnu se k dírám na chatě chovat s citem, i když se bude na podzim bourat.
Děkuji za kouzelnou procházku a přeji krásné jarní dny. / jo a potěšila jsi mne ! /
Ahoj Blondýnko, alergie, to je mrzuté...to chápu, že se hmyzu vyhýbáte jak můžete. My měli zatím štěstí, za ty 4 roky ani jedno žihadlo. A to se jim kolem krbu v létě motáme docela dost. A nejen my, ale i psi. Chlupáči si klidně lehnou přímo pod ten krb a pobývají tam společně v naprosté symbióze :) Včely si nás, ani jich, ani nevšimnou. Pravda je, že jich tu samozřejmě nemáme tolik, jako kdyby tu byl úl. To by byl asi jiný hukot :)
VymazatMěj se moc krásně a děkuji ti za výzvu, byl to skvělý nápad!!!
Petra
Tedy já si početla o včeličkách opět něco nového. Kdysi v ulici mívali včelaři pár úlů, dnes už jediný pán včelař zůstal a tak se mi zdá, že včeliček míváme na zahradě méně. Ale když jsem s ním mluvila, tak mi děkoval, že mám plno květin a keřů na zahradě a bylinkovou zahrádku, že se u nás jeho včelky mají dobře :o)).
OdpovědětVymazatPéťo moc se mi tvé povídání líbilo.
Ála
To je přesně ono, Alenko. Včelaři ubývají a divoke včelky samotářky nemají zas kde, díky lidem, hnízdit. Ale snad bude lépe, myslím, že už spousta lidí ví, že k přírodě se prostě chovat dobře musíme.
VymazatMěj se krásně, Petra
Péťo, krásné povídání a fascinující fotečky :-). Koukám, že jsme měly podobný nápad na ty menší tvorečky ;-). Přiznám se, že nejsem úplně nadšenec umělých hmyzích domečků, do přírodní zahrady mi to trochu přijde jako "pěst na oko" .-). Ale máme v zahradě několik starých trámů, pařezů i zbytky zděného opevnění - nám se to líbí a hmyzu také :-D. Jsou obydlené k prasknutí a potravu u nás mají od brzkého jaro do pozdního podzimu :-)). Včely mám ráda a fascinuje mě, co všechno dokážou, i když jako malá jsem měla alergii a vždycky jsem musela k doktorovi na injekci, ale pak v dospělosti sama zmizela.... Měj krásný den. ZaZa
OdpovědětVymazatJj, Zazi, rozumím. My nemáme úplně přírodní zahradu. Bydlíme ve městě, trávu během letní sezony sečeme mnohokrát. Rozpadlé zídky v okolí nikde žádné, o rákosí ani nemluvím. Takže raději než nic, nabídneme jim domeček. Ten náš budeme trochu vylepšovat a maskovat, byl dělaný pouze na zkoušku, zda se včelám bude líbit. A evidentně ano, což mne moc těší. :)
VymazatMěj se Zazi krásně, Petra
Peťo, krásné počteníčko a spoustu, pro mne nových, informací. Asi začnu vážně o hmyzím domečku uvažovat.
OdpovědětVymazatTřešeň máme nakvetlou hodně, ale hned vedle je pole s řepkou, takže se jdu podívat, kolik je včeliček u nás a kolik na řepce. Děkuji za inspiraci a zajímavé čtení.
Měj krásné dny. D.
Dášo, on umí i hmyzu domeček udělat parádu. Nedávno jsme viděla moc pěkné v Hornbachu. A na netu jich najde pro inspiraci člověk hodně. A s tou třešní u vás .....chce se dobře dívat. I u vás budou určitě samotářky, takže včely tam uvidíš. Jen nenosí na třetím páru nohou tolik pylu jako medonosné.
VymazatMěj se prima, Petra
Peti, páni, rozšířila si mi obzory! Děkuji!
OdpovědětVymazatPřeji hezký večer, Helena
Helenko, to jsem moc ráda. Pro mne jsou blogy ostatních hodně inspirativní, je to prima, co vše se člověk od ostatních dozví.
VymazatMěj se moc hezky, Petra
Super článek, Péťo!!! O včelkách samotářkách vím, vrtají nám takto do fasády na chalupě. Ráda bych jim nějaký domek pořídila i k nám domů na zahradu, ale nemůžu vybrat to správné místo, aby ho tam neshazoval vítr. Jak jsme v ulici na kopečku, fouká u nás pořádně. Ale tvůj tip na porobeton všechno řeší. :-) Moc díky.
OdpovědětVymazatMěj se krásně a včelkám zdar! Pa.
Ahoj Dý, to je super, že máte v plánu domeček ☺
VymazatMěj se, Petra
No to jsou mi věci...Já na včelky nedám dopustit, ale koukám, že mám velké výpadky ve vzdělání. O včelkách samotářkách jsem doposud neměla ani tušení. TOHLE je opravdu skvělá STOPA, Peťo. To se ti moc povedlo, jsem nadšená. O hmyzím domečku na chatu už uvažuji dlouho, ale že by mohl být užitečný i na balkoně, to mne nenapadlo...
OdpovědětVymazatPozdravuj včelky, určitě je jim u vás dobře.
Měj se fajn
Henrieta
Henrietko, hmyzí domeček je bezva. Opravdu mě těší, že mužů přírodě alespoň takhle maličko pomoci. A sobotní dopolední kafe u něj je parádní. Moc ráda je pozoruji. Nejprve vylezou dovnitř popředu,za chvilinku vycouvají, otočí se a pozadu vlezou zase dovnitř. Usilovná práce ☺
VymazatMěj se hezky, Petra
Peti úžasný článek, moc děkuji za info o včelkách.
OdpovědětVymazatS myšlenkou o domečku na zahradu uvažuji už od loňského roku..tak uvidíme 😊
Měj se moc krásně.Z ❤
Jů, tak ať se povede ☺
VymazatZdeni, měj se krásně, Petra
Petru, děkuji za super informace o samotářkách.Poprvé jsem je pozorovala loni na jaře, kdy se nám zabydleli v našem hmyzím domečku.
OdpovědětVymazatMěj se hezky, Jana
Jani, to je super ☺ A zabydlel se i jiný hmyz?
VymazatKrásný den ti přeji, Petra
Petro, děkuji za velice zajímavý článek o včelkách samotářkách. Neměla jsem tušení, že jsou tak užitečné. Můj muž má na včelí bodnutí alergii a tak se jim snažíme vyhýbat. Přeji krásné dny. Růža
OdpovědětVymazatRůženko, to chápu...jak je alergie, musí se jim člověk raději vyhýbat.
VymazatMěj se báječně, Petra